152. Něco jako stěhovák

25. srpna 2017 v 10:00 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Jídlo je snědeno a na to že jsem si snědlo jídlo i na zítra, tak už jsem spokojeně najedená.

Další šálek čaje, gauč a teplá deka. Knížka, kterou si vozím snad všude sebou. Tohle potřebuji. Do poslední chvíle jsem v těhotenství pracovala a teď si to konečně mohu naplno užívat jako nastávající maminka.

Vyrušilo mě zapískání brzy od auta a proto jsem ven trochu nakoukla přes okno.

Povalování asi končí, protože před mým domem zastavilo velké bílé auto, které mělo na boku napsáno: Stěhovací služba. Myslela jsem si, že všechen nábytek už tady je.

Napadlo mě i to, že by ty stěhováci nešli ke mě, ale když z auta vyskočil starší muž a nejspíše i jeho syn (byly si opravdu podobní) a vyrazili k mému domu, tak jsem si říkala, že to musí být omyl.

Vyšla jsem jim naproti.

''Dobrej'' promluvil ten starší s velkým irským přízvukem. Jeho syn (nejspíše) na mě jen kývl.

''Dobrý den'' odpověděla jsem na pozdrav.

''Ste slečna Mark?'' jeho otrávenost byla slyšet i na jeho hlase. A hlavně na tom, jak se vyjadřoval.

''Ano'' kývla jsem.

''Máme tu pro vás nějakej nábytek a další cetky'' přežvykoval žvýkačku, jak kdyby toužil se stát nějakým přežvýkavcem.

''Ale já si nejsem vědoma nějakých věcí'' zamračila jsem se a v tom mi ten mladý podával desky s papíry. Chvilku jsem listovala pročítala to, až jsem našla kdo má tohle všechno nastarost.

Bohužel za to nemohla jen jedna osoba, ale rovnou šest.

Začneme Jessicou, u které byl v závorce uveden Thomas, takže to máme první dva lidi, kterým asi přeskočilo. Další jméno bylo Niall, potom Gemma, další byl Louis a poslední byl Harry. Co má tohle znamenat?

''Mohu vidět, co je vevnitř?'' kývla jsem hlavou na náklaďák.

''Samozřejmě'' promluvil ten kluk. Jeho irský přízvuk nebyl skoro vůbec poznat, narozdíl od jeho otce. A nebo to není jeho otec? Teď už mi tak podobní nepřijdou. I když, možná trochu podoby? Já nevím.

''Strejdo?'' otočil se kluk na staršího chlapa. A tím je moje teorie vyřešena. Je to jeho synovec. Jeho strýc po něm hodil klíče a kluk vyrazil k autu. Šla jsem mu v patách a když otevíral zadní vrata nakukovala jsem přes jeho rameno.

Vrata vyjela nahoru a předemnou se objevilo něco podivného. Nebo. Ne něco, ale několik divných věcí.

''Mohu vám to nanosit dovnitř slečno?'' vyrušil mě ten kluk. Mohlo mu být tak něco před dvacet dva let. Jeho oči mi někoho připomínaly, ale jelikož jsem nemohla přijít koho, tak jsem nad tím příliš nepřemýšlela. A také byl velice pohledný. Místo stěhováka by mohl dělat i modela. Ale tohle je jen můj názor.

''Jestli vám to nebude vadit'' usmála jsem se. Tohle byla ta nejvíce debilní věc, co jsem asi řekla, protože nanosit to dovnitř je jeho práce. Bože, teď jsem se projevila jako husa.

''Bez problémů'' ukázal mi jeho zuby, které byly ozdobeny rovnátky. Musela jsem se nad tímhle pousmát. Možná proto toho modela ještě nedělá. Teprve si svou vyzáž připravuje.

''Děkuji'' ustoupila jsem o krok a koukala jsem jak se chopil první krabice. Zajímalo by mě co to všechno je. A proč mi tohle posílají. Já mám všechno co potřebuji. Už toho pro mě udělali až moc. Tohle snad už stačí ne? Nebo snad jejich charita nezná konce? Ne že bych byla nevděčná, ale tohle už mě vytáčí. Posílají mi pořád něco včetně auta a kreditní karty. Tentokrát na seznam přibyly další tři lidi, Za chvilku mě bude financovat snad celá Anglie ne?

''Tady sem mi hoďte jednu muří nohu'' narval mi strejda stěhovák do rukou desky.

''Co prosím?'' absolutně netuším, co po mě chce.

''Podpis'' protočil očima.

''Oh'' kývla jsem a okamžitě jsem se podepsala jeho propiskou, která měla víčko naprosto rozkousané.

''Dík'' žvýknul a vydal se do kabiny náklaďáku, kde si desky odložil a přispěchal na pomoc svému synovci.

Zdvořilost je se představit ne? Nebo jsem snad staromódní? Očividně oni dva to nemají zapotřebí. Jen vyloží věci a zase pojedou o dům dál.

Chvilku jsem se jim motala pod nohama až jsem se konečně usadila v trávě na zahradě a pozorovala jsem, jak se synovec snaží jít jen po chodníčku a nešlápnout vedle. Narozdíl od jeho strýce, který šel jak slon a buldozer zároveň.

''Vím, že je to asi nemístné, ale nechcete si sednou do sítě?'' přimotal se ke mě stěhovák synovec. Podívala jsem se na stromy za mými zády. Má snad schyzofrenii? Já tam rozhodně žádnou síť nevidím. A nebo bych si snad měla pořídit brýle?

''Tedy'' odkašlal si a já se na něj zase otočila.

''Máte ji v jedné krabici. Ne že bych se do ní díval, ale máme seznam všech přepravovaných věcí, aby se nic nestratilo. Tak mě napadlo, že bych ji tam rovnou přimontoval'' usmál se a já okamžitě s jeho nápadem souhlasila.

Netvrvalo mu to příliš dlouho. Nejdříve jsem si do sítě chtěla lehnout, ale bylo mi naprosto jasné, že už bych se z ní nikdy díky pupku nedostala. A tak jsem si jen sedla a houpala jsem se. Vyndala jsem si telefon a všem jsem poslala tu samou esemesku, která obsahovala toto: Co to má znamenat? Charitativná příspěvky se dávají jinam. Né mě.

Další chvilka uběhla a oba stěhováci mi oznámili, že je hotovo.

Stěhovák synovec se naklonil ke svému strýci a něco mu zašeptak do ucha. Strýc se na mě podíval a prohlédl si mě od hlavy až k patě. Mám něco špatného na sobě? Rychle jsem se přejela pohledem a nenašla jsem ani žádný flek na svém tričku. Ti dva se tam mezitím o něčem dohadovali, až stěhovák strýc kývl hlavou a šel do auta. Hned na to odjel. Zůstala jsem zírat na toho kluka.

''Vyrostla jsi'' usmál se na mě a stál u mě dost blízko.

''Prosím?'' povytáhla jsem obočí.

''Jsem Jason'' usmál se a očividně ode mě očekával nějakou reakci. Ale já na něj nadále zírala a netušila jsem, co mi tím chceš říct.

Bez jakéhokoliv upozornění se na mě vrhnul a pevně mě objal. Jedno se mu musí nechat, objal mě pevně, ale opatrně, aby neporanil mého Drobka.

''Ehm'' stála jsem dál jako přikovaná, ruce jsem měla svěšené podél těla a nijak jsem objetí neopětovala. Tohle je nějaký irský zvyk?

''Jason?'' zopakovala jsem jeho jméno jen s otazníkem.

''Byla jsi ještě malá, když jsme odešli'' mám pocit, že brečí. Ale nejsem si tím příliš jistá.

''Já se omlouvám, ale netuším moc o co tady jde'' začala jsem od sebe jemně odstrkovat.

''Ty si mě vážně nepamatuješ?'' díval se na mě hodně zklamaně. Ráda bych mu řekla, že pamatuji, ale lhala bych tak.

Trochu jsem zakroutila hlavou ve znamení, že si ho skutenčně nepamatuji.

''Tvůj bratr'' zešeptal.


*Harry*

Válím se na zahradě a vstřebávám včerejší alkohol.

Včera jsem abstinoval. Abstinencí nemyslím od alkoholu, ale od sexu. Nějak jsem na to neměl chuť. Mohl bych tvrdit, že tam nebyly moc dobré holky, ale to bych lhal. Dvě se tam o mě otírali, ale já trochu arogantně poslal někam.

Můj telefon zavibroval a já se pro něj natáhl. Byla to esemeska od osoby, od které bych to nečekal. Od Sarah.

Co to má znamenat? Charitativná příspěvky se dávají jinam. Né mě.

Nedokáži nějak poznat zda je naštvaná a nebo myslí jako vtip. Možná bych jí mohl zavolat a zeptat se. Nebo se spíše ujistit, že za ty věci není příliš naštvaná. Zajímalo by mě jestli psala jenom mě a nebo i ostatním. A proto jsem se rozhodl napsat Louisovi. Zeptal jsem se ho, jestli mu taky psala Sarah a on mi hned na to odpověděl. Dokonce mi poslal zkopírovanou zprávu od ní. Byla naprosto stejná jako ta moje. A to už jsem si dělal zkurvený naděje, že mi napsala. Ne že bych byl z ní nějak zoufalý. Ale. No nic.

"Haloooo?" slyšel jsem hlas zevnitř domu.

"Jsem na zahradě" zakřičel jsem, abych návštěvníka nasměroval správným směrem.

"Ahoj brácha" zubila se na mě Gemma hned, jak mě uviděla.

"Ahoj vy dva" pousmál jsem se. Přišla totiž i s Tobiasem. Spokojeně si leží v takové té sračce, co nosíte jen v ruce. Přenosná kolébka? Vím hovno jak se to jmenuje.

"Přišli jsme se podívat na hodného strejdu" byla nakloněná k prckovi a šišlala na něj. Stejně nemohu uvěřit, že už je matka. Moje sestra. Ta holka, která si nedávno patlala pusu na fialovo borůvkou. No, možná to bylo tak před deseti lety a víc.

"Jak se máš?" uhnízdila se Gem vedle mě a strčila mezi nás prcka.

"Dobrý" zakýval jsem hlavou.

"Co tady vlastně děláš?" otočil jsem se na ní. Čekal bych, že by přišla, ale i s Niallem.

"Niall si chtěl trochu odpočinout ze včerejška. Pěkně jste ho tam zřídili. A Tobias mu nedává moc prostoru pro sklidnění kocoviny" pokrčila rameny. Podíval jsem se na toho malého červíčka, který mě zrovna pozoroval.

"Mohu si dojít na záchod?" postavila se bleskově.

"Jasně" kývl jsem.

Zůstal jsem tedy na zahradě jen s Tobiasem. Koukal jsem na něj a on na mě.

Jeho dudlík mu najednou vypadl z pusy. Okamžitě jsem mu ho vrátil. Pohladil jsem ho po jeho jemné tvářičce a on se na mě začal culit. Jeho malá ručička chytila můj prst.

"Měl bys za ní jet" stála u mě Gemma a pozorovala mě.

"Co?" zíral jsem na ní.


"Měl bys jet za Sarah" usmála se a já dál jen zíral.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | 25. srpna 2017 v 10:28 | Reagovat

NAPROSTO ÚŽASNÝ DÍL ♥
Sarah potkala svého bratra! ♥ Supeeer!!
A Styles by vážně měl jet za Sarah :3 Těším se na další dííííl :3

2 Leňa😘 Leňa😘 | 25. srpna 2017 v 13:05 | Reagovat

Zasraná autonehoda kvůli ní si nevzpomíná na vlastního brášku😥 Ale potkala svého bratra to je táák SUPER!❤❤❤❤❤❤💕💕💕💕💕
Awww Harry a Tobias 😍😍😍😍
Gemma má pravdu jed za Sarah, ale trav se třeba do doby kdy bude sama doma, jelikož kdyby u ní byl Jason mohl by si to špatně vyložit.😂😂😂😘😘😘😘😘💞💞💞💞jinak se už strašně moc teším na dalši díl💋💞💞💞💞

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama