128. Už končím

23. dubna 2017 v 20:47 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Pustila jsem se do děrování papírů a prošívání jich. Čekala jsem, že to budu mít hned, ale je toho docela dost. Když jsem se podívala na poslední papír, zjistila jsem, že je to z roku 2014. Ten Thomas tady v tom má tedy hodně veliký pořádek no.

Uslyšela jsem zaťukání na dveře. Tedy spíše zabušení. Nedivím se, přes tu hudbu by asi pouhé zaťukání nebylo slyšet. Došla jsem tedy ke dveřím a otevřela jsem je. Jenže za nimi nikdo nestál. Buď si ze mě někdo dělá srandu a nebo se mi to jenom zdálo.

Vrátila jsem se tedy ke svém práci.

''Sarah?'' ozval se za mnou Erikův hlas.

''Jop?'' otočila jsem se, i když jsem se ho trochu lekla.

''Pitný režim'' podal mi další drink. Je to ale jen nějaký džus s ledem.

''Děkuji'' usmála jsem se na něj.

''Jsem ráda, že už nejsi takový bručoun'' upila jsem trochu z pití.
''Jak nejsem? Jsem'' zamračil se a překřížil si ruce na prsou.

''Ale no jo. Velký drsňák. Tebe se tak bojím'' zasmála jsem se.

''Já. Chtěl jsem ještě. Kdybys někdy s něčím chtěla pomoc, tak řekni. Ale rozhodně to není žádná nabídka k tomu, abys ze mě udělala svého otroka'' mračil se dál.

''Dobře. Děkuju ještě jednou'' usmála jsem se na něj. Někdo by si o něm myslel, že je to pěkný bouchač a radši by se od něj měl držet dál, ale ve skutečnosti je to moc milý kluk. Je hezké, že mi dělá pití.

''Koukám, že mou společnost ani nepotřebuješ'' vyměnil se najednou s Erikem Dylan.

''Ale on už odešel. Teď tu společnost právě potřebuji'' dívala jsem se na něj a přišlo mi, že je trochu opilý.

''Zase tohle by mě můj trenér zabil'' dál skleničku s alkoholem výš a pozoroval ji.

''Nechceš mi říct, že máš nějakého soukromého trenéra'' nadzvedla jsem obočí.

''Už to tak bude'' pokrčil rameny a posadil se na židli.

''Tak s čím ti mohu pomoc?'' mlaskl.

''S ničím, zvládám to'' kývla jsem a snažila jsem se proděravět tlustý spis. Samozřejmě, že jsem si těch papírů měla vzít méně, protože tady na tom skáču a rozhodně nemám šanci, abych to celé proděravěla.

''To vidím'' zasmál se Dylan a vstal. Okamžitě mě od děrovači odstrčil a udělal to sám. U něj to vypadalo, jako kdyby děravěl jenom jeden papír.

''Děkuji'' vzala jsem si papíry a začala jsem je rozdělovat na hromádky.

''Nechceš jít zase na chvilku dopředu?'' zeptal se mě po chvilce ticha.

''A co tam?'' otočila jsem se na něj s provázkem v puse.

''Tancovat. Ale jen pokud si těch provázků do pusy dáš víc'' zažertoval.

''Nemám si tam dál celé to klubíčko?'' zvedla jsem ho ze stolu.

''Jo, to by bylo fajn'' kývl a mírně zavrávoral směrem ke mě.

''Kolik už si těch skleniček měl?'' zasmála jsem se a on mi přehodil ruku okolo ramen.

''Hodně, abych se cítil opilý. Málo, abych nedokázal tancovat'' šli jsme spolu tedy ven do klubu.

''Emm. Já netancuji'' kousla jsem se do rtu. To jsem měla asi říct dříve.

''Ale na tu vaší jo'' naklonil trochu hlavu nahoru a já najednou uslyšela písničku, na kterou mě Lucy učila sestavu. Kterou tady vlastně umí všichni zaměstnanci.

''Děléééj'' chytl mě Dany a protočil mě pod svou rukou. Zasmála jsem se a udělala jsem první krok, který po mě Dany zopakoval. Začala jsem se ještě více smát a pak jsem prostě tancovala spolu s ostatními a přišla jsem si jako pták. Volná a bez starostí. Bez závazků. A hlavně bez hlavy plné Harryho. No jo! Vždyť on je tady vlastně taky!

Písnička už končila a já tedy přestala tancovat. Podívala jsem se na Dylana a ten se snažil něco zatancovat. Vypadalo to spíše jako kdyby dostal elektrický proudem. Začala jsem se mu smát.

''Já jsem rozhodně přirozený talent'' zamáchal rukou ve vzduchu.

''To rozhodně'' mrkla jsem na něj. Trochu jsem se ošila, když jsem nedaleko ode mě viděla postavu mě dobře známou.

''Do kolika tu dneska jsi?'' zeptal se mě Dylan a tím mě vyrušil z přemýšlení.

''Co? Jo. No. Asi do konce'' začala jsem blekotat.

''Mohu tě pak vzít zase domů?'' usmál se na mě hezky a já nedokázala říct ne a tím pádem jsem souhlasila.
Chvilku jsem tam s nimi strávila a zakázala jsem si, abych se otáčela a dívala se po baru. Povídala jsem si s Dylanem o něm. Kupuje akcie a prodává je dál. Ve volném čase ale vlastně také pracuje. Hledá vhodné akcie, které by potom mohl v práci ukázat a později koupit.

''Takže celý tvůj život je jen práce?'' vykulila jsem na něj oči. To musí být vážně nuda.

''Dá se to tak říct, ale je to jen proto, že nemám jiné závazky. Tak prostě pracuji. Koukni teď. Dokáži se i bavit'' vzal si další skleničku alkoholu.

''Je sice hezké, že se teď bavíš. Ale asi nebudeš řídit hele'' uvědomila jsem si to.

''Noo joo. Tak to je špatné'' podepřel si hlavu rukou.

''Máš řidičák?'' zeptal se mě. Mám i nemám. Mám kartičku, co je můj řidičák, ale já vlastně řidičák nedělala.

''Jo'' ale koupený. Počítá se to taky?

''Tak budeš řídit ty. A je po problému'' vyřešil to pro něj jednoduše.

''A co nějaká přítelkyně?'' odvážila jsem se na to zeptat.

''Přítel'' řekl jen a mě spadla brada. On je gay. Nemám nit proto homosexuálům, ale do Dylana bych to rozhodně neřekla.

''To byl vtip. Ale tvůj obličej je k nezaplacení'' začal se smát.

''Jako vážně?'' zkřížila jsem si ruce na prsou. On si tady ze mě jako bude dělat srandu?

''Ale jinak odpověď na tvou otázku je. Žádná přítelkyně. Ta poslední byla před třemi měsíci. Každý jsme měli jiné zájmy. Znáš to. Takovýto proč se páry prostě rozcházejí'' mávl rukou. Měla jsem hroznou chuť mu říct; Ne, to tedy neznám. Můj první a jediný vztah byl založený na lži. A hádej co. Můj první sex byl zase založený na droze. Zajímalo by mě, jestli by se Dylan smál a nebo by radši okamžitě utekl.

''Jasný'' řekla jsem jen nakonec.

''A jak to, že ty nemáš toho šikulu, co ti udělal mimčo?'' zeptal se mě také na trochu soukromější otázku. Ale co. Je opilý a taky mi řekl o tom, že přítelkyni nemá.

''No. Chodili jsme spolu. Jestli se to tak vůbec dá říct. No a pak nám to prostě nevyšlo. Trochu ten vztah bral asi jinak. Nebo. Hrál to na mě. Takže tak'' napila jsem se rychle džusu, abych už radši díl nic neříkala.

''Ou'' bylo jediné co řekl.

''A pro tvé pobavení. Stojí od tebe asi tři metry'' zašeptala jsem Dylanovi do ucha.

''Do prdele'' ujelo Dylanovi.

''A já si říkal proč mi přijdeš chvilkami mimo'' doplnil hned.

''Ale neříkej mi, že to alespoň trochu nezvládám'' zvedla jsem trochu namyšleně nos nahoru.

''Zvládáš. Měl bych ti zatleskat?'' zeptal se mě, ale já to zamítla.

''Jdu dodělat práci a ty se tu zatím neopij do němoty'' dala jsem mu ruku na rameno.

''Noo'' zkroutil obličej.

''Eriku? Máš ho na starost. Ať laskavě piji trochu pomaleji'' natáhla jsem se přes bar k Erikovi, který kývl a svůj pohled přesunul na Dylana.

''Zatím'' slezla jsem z barové židličky.

''Zatím'' dal mi ruku na rameno a pusu na tvář.

''Show pro tvého bývalého'' zašeptal mi rychle do ucha.

''To jsi nemusel dělat'' usmála jsem se na něj. Nechci tady dělat žádné divadýlko. Nejsem jako Harry. Nevodím si nové úlovky do baru, kde pracuje moje bývalka. A ještě ke všemu těhotná.

Vrátila jsem se zpět do kanceláře a pokračovala jsem s těmi odpornými tuny papírů. Myslím si, že příště v tom budu muset pokračovat, protože dnes to rozhodně nestihnu.

A pak to na mě najednou všechno padlo. Harry s jinou. Možná mi to nedocházelo tak dobře jako teď. Tak moc to bolí. Miluji ho, ale vím, že už je konec. Po tomhle je stoprocentní konec. Sere mě, že nezvedl tu svojí hezkou prdel a nevypadl tady odsud. Nebo mi prostě jen chtěl ukázat, že už na mě zapomněl.

Moje kolena se mi podlomily a já padla na zem. Cítím slzy, které se mi hrnou z očí a stékají mi po tvářích. Panikařím, protože moje srdce, které se postupně dávalo do hromady, se zase trhá. Tentokrát na miliardy kousků. Bolest, kterou cítím je hrozná.

Říkám si, že je to moje chyba. Měla jsem se za Harrym vrátit. Urovnat to s ním. Být s ním. Být šťastná. Jenže ještě horší je ten strach, že už by se to třeba ani neurovnalo. Že už by mě nepřijal zpět. Že už na mě zapomněl. Znám Harryho. Když jsem ho poznala, byl drsný a neochotný s egem někam k oblakům. Takový je pořád. Jen jsem si na to zvykla a zamilovala jsem si to. A já vím, že člověk s takovou povahou, radši zapomíná rychle. Konkrétně rychle s někým jiným.

Bolíte a já cítím nenávist vůči jeho osobě za to, co mi dělá. Za to, jakou bolest mi dokáže způsobit. Za to, jak moc se mi dostal pod kůži. Ale dost. Končím s ním. Končím. Tohle už stačilo. Musím se už přeci vzpamatovat a ne se neustále za ním otáčet. Je to minulost a ta už prostě skončila.

''Sarah?'' uslyšela jsem ten chraplavý hlas a strnula jsem. Zdá se mi to? Okamžitě jsem se snažila vzpamatovat. Otočila jsem a u dveří stál on. Pozoroval mě a já zírala na něj.

''Chci s tebou mluvit'' vkročil do kanceláře. Okamžitě jsem se k němu otočila zády a začala jsem si utírat slzy.

''Dovol mi to'' znovu promluvil. Už jsem se nadechovala, že něco řeknu. V žilách mi teď najednou koluje vztek. Chci mu rozbít hlavu o zeď. Chci na něj křičet, jak mi to mohl udělat. Chci mu říct, jak moc mě to bolí.

''Zlato?'' vyrušil nás najednou někdo další. A já zjistila, že je to moje záchrana. Dylan. Chci odsud zmizet. Jsem na dně a chci být sama.

''Už jdu'' vzala jsem si své věci.

''Sarah'' pokusil se mě Harry zastavit.

''Už ne. Já myslím, že už je prostě pozdě'' otočila jsem se na něj. Nikdy jsem nečekala, že mě to až takhle raní. Ten pohled do jeho očí. Neviděla jsem v nich žádnou bolest. Vlastně nic. Znovu jen tu aroganci jako na začátku. Harry už neví, co je milovat mě. Moc dobře to vím. Vidím to na něm.

Otočila jsem zpět na Dylana a prostě jsem s ním odcházela. Nehodlám se otočit. Prostě nic.

''Jeďte hned. Zařídím to. V klidu'' řekl hned Erik, když se na mě podíval. To poznal, že jsem brečela?

''Kde bydlíš?'' zeptal se mě ještě Erik.

''Jak já. Jen úplně nahoře'' odpověděl za mě Dylan.

''Dobře. Přijedu se na tebe podívat'' pohladil mě Erik po vlasech. A já už zase najednou mizela pryč i od něj. Dylan mě táhne ven. Nevím, jestli mu poděkovat a nebo prostě jen mlčet.

Ale jsem ráda, že mi takhle pomohl. Alespoň jsem se vyhnula ještě větší bolesti.

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TEREZ TEREZ | 23. dubna 2017 v 21:46 | Reagovat

Dokonalý ale já chci aby byla s Harrym :-( prosím 😇

2 Carol-World Carol-World | 23. dubna 2017 v 21:47 | Reagovat

Vůbec nevím, co si o tom myslet. Zajímalo by mě, co po ní Harry chtěl. Bylo by super, aby příští díl byl z Harryho pohledu 😂 Doufám, že Hajzl žárlí!! Jen mu to dej, Sarah, sežrat😎

Úžasný díl😍

3 leňa :* leňa :* | 23. dubna 2017 v 23:16 | Reagovat

nádhera!! užasný! jsem zvědavá jak to dopadne? o čem s ní chtěl harry mluvit?? :-)  :-D a co bude s ostatníma klukama myslím liama, louise a nailla jak to vidí oni?? dají je ti tři ještě dohromady?? :) budou spolu?? myslím že Harryho žarlivá povha zachvíly vybuchne, když je tu Dylan a hodný kamarád Erik :-D

4 BlondieXI BlondieXI | 1. května 2017 v 9:39 | Reagovat

Další topovej díl...bylo by fajn kdyby se k sobě vrátili....ale stejně je to kretén...❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama