127. Zpátky do práce

19. dubna 2017 v 20:59 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
''Takže Thomas je tvůj bratr. Nepřijdete mi moc podobní'' zkroutila jsem obličej a prohlížela jsem si Dylana.

''To říká hodně lidí'' pokrčil rameny a zasmál se.

''Tak ahoj'' rozloučila jsem se s Dylanem, když jsme vyšli ven.

''Ahoj'' usmál se na mě a já se vydala směrem k Blue rose.

''Počkej. Ty jdeš pěšky?'' zavolal na mě najednou někdo z auta. Byl to Dylan. Zpomalil na rychlost mé chůze.

''Čerstvý vzduch a chůze mi přeci neublíží'' zavolal jsem na něj nazpět. Popravdě je to jinak. Auto, kterým jsem jezdila je Louise a já mu ho i vrátila. Takže teď je moje přemisťování jako dříve. Pěšky. Porstě hezky po svých.

''Já tě tam hodím. Stejně jedu okolo'' zastavil Dylan auto přímo vedle mě. Chvilku jsem se rozmýšlela, jestli jeho nabídu přijmu či nikoliv.

''Nejsi nějaký masový vrah a neschováváš si svém mrtvoly doma, že ne?'' bylo první na co jsem se zeptala, když jsem do auta nasedla.

''Myslím, že kdybych byl masový vrah, tak už se mě ptáš trochu pozdě, protože sedíš v mém autě'' podíval se na mě s širokým úsměvem.

''Fajn. A smím alespoň vědět, jak mě zabiješ?'' podívala jsem se na něj. Vím, že jen žertuje. Tedy spíše doufám.

''No. Nejdřive tě oholím dohola a tvoje vlasy si schovám. Potom ti budu pomalu řezat končetiny a až budeš rozřezaná, tak tě dám do ledničky. Po nějaké té době, tě někde zakopu. Spokojená?'' teď už se neusmíval. Díky tomuhle všemu jsem se přestala usmívat taky.

''Vážně jsi mi na to skočila?'' začal se najednou Dylan hlasitě smát.

''Jo. Protože takhle promyšlený? Je jasný, že už jsi nad tím alespoň jednou přemýšlel. A taky. Znám tě jen celkem asi půl hodiny? Což znamená, že jsi naprosto cizí'' kulila jsem na něj oči a snažila se uklidnit moje tlukoucí srdce. Trochu mě vyděsil. Nikdy totiž nemohu vědět, na jakého úchyla narazím.

''Koukal jsem dneska na kriminálku'' mávl rukou a tím mi vysvětlil, že to má z toho.

''Fajn. Přesto tě poprosím, abys mě neděsil'' zamrkala jsem na něj. Nemám ráda unášení a tu bezmoc, kdy nevíte, jestli náhodou vás někdo nezabije. Jako tenkrát, když jsem byla v tom sklepě s ní a s ním. Zatřásla jsem hlavou, abych tuhle vzpomínku odehnala. Někdy se mi o tom zdá, ale vždy to má jiný konec. Buď zemře Harry a nebo já. Je to ten horší závěr, který si vymyslelo moje podvědomí a ve spánku mi to promítá jako film.

''Je všechno ok?'' mluvil na mě Dylan a já jsem si až teď uvědomila, že už stojíme před Blue rose.

''Jo. Jen jsem se zamyslela'' rychle jsem si odpoutala pás.

''Tak tedy zatím Sarah'' usmál se na mě mile a já mu úsměv oplatila.

''Děkuji za svezení. Máš to u mě'' mlaskla jsem a zavřela jsem dveře. Ještě mi zamával a pak odjel. Je vážně příjemný a pohledný. Přesto radši nechci vědět, jestli je skutečně masovým vrahem. Každý masový vrah si vždycky vymyslí nějakou výmluvu, aby se neprozradil.

''Hele kdo je tadyy'' ozvalo se hned, jak jsem otevřela dveře do baru.

''Naše těhulka je zase mezi námi'' roztáhla ruce Lucy a hned mě objala. Jak nečekané.

''Něco nealkolického pro maminu'' podal mi drink Erik a já mu poděkovala.

''Vítám tě zase tady kuličko'' usmál se na mě Ben. Řekla bych, že je obarvený.

''Dneska pro tebe mám dost blbou zprávu děvče'' sedla si na židly Jessica.

''Jsem jedno velké ucho. Počkej. Položím si to pití, abych když tak mohla rychle s křikem utíkat'' položila jsem si skutečně pití na bar.

''Thomas odjel pryč a já mám na starost veškeré to papírování. Ale. Jelikož dneska je zvláštní akce, tak bych měla být na place. Protože ty máš dneska službu na baru, tak by roznášel jen jeden. No a mě tak trochu napadlo, že by jsi to papírování vyřídila za mě. No a já bych místo na batu byla na place'' vychrlila to na mě Jessica.

''Klidně mohu být i na place'' zavrtěla jsem hlavou. Nevidím nikde problém.

''Tak fajn. Já prostě ty papíry nenávidím. Nevyznám se v nich a neumím to jasný? A ty už si jednou s Thomasem něco vyřizovala a víš, jak pracovat s tím pitomým programem'' dala si ruce na obličej a bylo vidět, že je tímhle akorát vyčerpaná. Já jsem sice s Thomasem dávala dohromady objednávku alkoholu, ale ve skutečnosti jsem tam jen stála a diktovala mu, co má zadat právě do toho programu. Takže o tom vím nejspíše stejně jako Jessica.

''Fajn. Klidně to za tebe udělám'' souhlasila jsem.

''Vážně? Jsi nejlepší. To je bezva. Jo a ještě taková maličkost. Musíš přijímat i hovory. Mohl by volat třeba i Thomas. A nebo třeba, že je objednávka na cestě. Nebo prostě cokoliv. Takže stačí, abys řekla asistentka Thomase Levingstona Sarah Mark a je to'' luskla prstem, aby naznačila, že je to jako nic a otevřela dveře do Thomasovi kanceláře.

''Můžu vědět, kolik dní už je Thomas pryč?'' zhrozila jsem se při pohledu na hromadu papírů.

''Trochu delší dobu. Instrukce máš vždycky na papírku'' rychle opustila kancelář a mě tam nechala samotnou. Tak fajn. Nahnula jsem se k první hromadě a přečetla jsem si instrukce. Nic těžkého. Proděravět, svázat a vytvořit složku. Nic těžkého znamenalo, ale to co s tím mám dělat. Horší bylo množství těch faktur. Dobře. Očividně tohle nedělá ani Thomas. No nic. Co tady máme dál? Do počítače vyplnit objednávku. Popis postupu, jak se dostanu do programu byl sepsaný jako pro idiota. Pak už to byly jen maličkosti, které souvisely s výplatami a placením pronájmu. I tohle mi svěřili? Respektive Thomas to svěřil Jessice a ta to svěřila mě.

Došla jsem si ještě na záchod.

''Co je jako dneska za téma?'' dívala jsem se na Lucy, která na sobě měla sako a černé kraťasy.

''Sexy elegantní černá'' zavrtěla svým zadkem a já se zasmála.

''Tak to je tedy fajn'' ukázala jsem jí palec a vrátila jsem se do kanceláře. Zapnula jsem počítač a hned na mě vyskočily poznámky v počítači. Ono to tímhle jako nekončí?

Vyřídit e-maily. Udělat z nich zápis a odpovědět na ně podle instrukcí, které jsem taky dostala sepsané. Takže mohu být i s tímhle v klidu. Akorát jsem netušila, že je tu přes třicet e-mailů. Co mu kdo jako může psát?

No nic. Měla bych se pustit do práce. A začala jsem tedy rovnou zprávami. Vždy jsem napsala na papír ve zkratkách o co jde a odpověděla jsem. Některé byly o potvrzení objednávky. Jiné zase o zarezervování klubu na dannou noc. A v neposlední řadě jsem se dozvěděla, že Blue rose funguje i v Americe asi na třech místech. Posílají Thomasovi zprávy o tom, kolik se utratilo a koliv vidělalo. Ale v poznámkách jsem měla napsáno, že na to nemám nic odpovídat. A tak jsem i poslechla.

Hudba už docházela i ke mě a tak jsem poznala, že už je otevřeno. E-maily mi zabraly přibližně hodinu. Netušila jsem, že to může být tak vyčerpávající.

Chytla jsem desky a myslela jsem si, že napíšu objednávky. Další přilepený papírek s poznámkou: Zjisti, co chybí a musí se to tedy dokoupit.

Proč jsem si to já vůl nepřečetla dříve? Teď už pracují a já se jim tam budu motat. Bože!

''Eriku?'' zavolala jsem na plešouna a on se na mě hned otočil.

''Pořád tu pro tebe mám zbytek toho drinku'' podal mi skleničku a já si ji s úsměvem vzala.

''Mám problém'' řekla jsem mu.

''Jestli jsi něco rozbila, tak to slep lepenkou a nikdo nic nepozná'' poradil mi věc, která mi vlastně byla úplně k ničemu.

''Lepenkou? To je vážně nenápadný'' zavrtěla jsem hlavou a najednou se mi Erik ukazoval slepenou hadici s vodou, která se používala na nádobí.

''Vážně?'' zasmála jsem se a on hadici vrátil zpět.

''Jde o tohle. Dokázal by jsi si na mě najít někdy čas a dali bychom ty objednávky spolu dohromady?'' zamáchala jsem mu deskami před obličejem.

''Tak chvilku. Sedni si tady a já jsem hned u tebe'' poklepal rukou na bar a já si bez keců na něj vyskoučila. Chvilku jsem čuměla do desek a pak jsem se rozhlédla po místnosti. To co jsem viděla, jsem vidět nikdy neměla. Já idiot. On je idiot. Ví, že tady pracuji a přitáhne si sem nějakou čubku? Tohle bolelo.

''Nezírej po okolí a piš si'' vrátil mě zpět do práce Erik. Diktoval mi názvy nějakého toho pití a já si poslušně zapisovala. Někdy jsem se musela zeptat, jak se ten danný alkohol přesně píše, protože jsem o něm třeba ani neslyšela.

Všechno jsme měli vyřízené a já seskočila z baru. Bolí mě na hrudi, ale snažím se to maskovat. Dělám ze sebe silnou ženu, i když uvnitř mě brečím.

''Tohle je pro kudrnáče?'' ozvala se Jessica za mnou a já se otočila.

''Je to ten, jak mi tady minule nechal ten vzkaz?'' zastavila jsem jí při braní tácu.

''Přesně tenhle'' kývla.

''Odnesu to'' položila jsem si desky a vyměnila jsem je za tác s alkoholem. Ukážu mu, že na se něj můžu vysrat. Pokud mě přišel vyprovokovat, tak mu dokáži jsem s v pořádku.

Jessica mi ještě řekla, jaký přesně je to stůl a já už jsem si razila cestu přímo k němu. Položila jsem tác na stůl a začala jsem z něj vyndavat pití na stůl. Nedívala jsem se na nikoho z nich. Nevím, kdo tady sedí. Jen o Harrym vím, že by tady měl být.

Než jsem se rozhodla odejít, zvedla jsem svůj zrak od stolu a setkala jsem s pohledem Liama. Koukal na mě, jako kdyby věděl, že me to bolí. Dělala jsem jakoby nic. Vím, že tady u toho stolu sedí i Harry, ale pozornost jsem mu nevěnovala. Nechtěla jsem koukat do těch proradných zelených očí.

''Roznášíš?'' ozvalo se vedle mého ucha, když jsem odcházela od Harryho stolu.

''Jen teď. Ale zase se vracím zpět do kanceláře. Mám tam nějakou práci'' řekla jsem Dylanovi.

''Co ty tu chceš?'' šťouchla bokem Jessica do Dylana.

''Byznismeni do takovýchle barů moc nechodí. Proč vděčíme za tvou přítomnost kravaťáku?'' podal si Erik s Dylanem ruku. Nejspíše jsem asi jediná, kdo ho vlastně neznal. Náhoda je vážně blbec.

''Tak já se zase vracím dozadu'' vzala jsem si desky.

''Mohu pak za tebou zastavit?'' chytil mě Dylan za loket a nahnul se k mému uchu, abych ho lépe slyšela. I když já už tu hudbu tak ignoruji, že ji snad ani neslyším. A nebo jsem se naučila odezírat ze rtů. To je druhá možnost.

''Jasně'' usmála jsem se na něj a on mě pustil. Díky němu jsem na chvíli zapomněla na idiota, který si sem vodí nové kusy.

*Znova bych chtěla hrozně MOC MOC MOC MOC poděkovat všem, co čtou přiběh i tady na blogu. Já vím, že je to o mnoho horší, protože vám nepřichází žádné upozornění. A tak bych ještě chtěla určit jednu věc. Jedno je jisté, že každou neděli díly budou vycházet v 17:00. Se středou je tu už horší. A proto bych chtěl jen říct, že to bude vycházet ve středu nastejno s Deadly races!. Tak snad to takhle už bude lepší a já s láskou a díky zase loučím.♥*
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 leňa :* leňa :* | 19. dubna 2017 v 21:20 | Reagovat

užasný miluju ten příběh :-) jsem zvědavá jjak to dopadne bude Harry žarlit pokud uvidí jít dylana za Sarah??? nemůžu se dočkat na pokračování :-D  :-D  :-D :-D  :-)

2 Nefisto Nefisto | 19. dubna 2017 v 22:10 | Reagovat

Teeeda, nechtela bych byt v kuzi Sarah. Musi to byt pro ni hrozny, takhle videt Harryho s jinou. Snad si oba uvedomi, ze patri k sobe :-? ;-)

3 Carol-World Carol-World | Web | 20. dubna 2017 v 12:39 | Reagovat

ÚŽASNÝ ♥ A Harryho jdu zmasakrovat. To je takovej ***************************** ! NAKOPU MU PRDEL, UMLÁTÍM PÁNVIČKOU DO BEZVĚDOMÍ, POTÉ HO ZMASAKRUJU NA KOUSKY, NACPU HO DO MRAZÁKU A NAKONEC HO HODÍM ALIGÁTOROVI, PROTOŽE TOHLE JE FAKT TOTÁLNÍ KOK*T A JÁ JEN DOUFÁM, ŽE BUDE NA DYLANA ŽÁRLIT, PROTOŽE JINAK SEŽENU SARAH TOHO NEJHEZČÍHO FRAJERA POD SLUNCEM, DO KTERÉHO SE ONA ZABOUCHNE A TÍM PÁDEM POŠLE STYLESE NA VĚKY VĚKŮ DO TEMNOSTI NÁZVEM PRDEL!

Úžasný díl a rozhodně do neděle nevydržím. Domííí, nechceš přidat ještě nějaký díl do neděle? Protože já se jinak odprásknu :D

BOŽÍÍÍÍÍÍÍ DÍL ♥

4 lucy :* lucy :* | 20. dubna 2017 v 15:41 | Reagovat

[3]: klidně ti s harrym pomůžu :-)

5 Perrile Perrile | 21. dubna 2017 v 9:00 | Reagovat

Boží 😍😍😍😍😍😍

6 Carol-World Carol-World | Web | 21. dubna 2017 v 21:13 | Reagovat

[4]: Beru :D Alespoň ho srazíme k zemi hned a nebudu se muset s ním prát :D
Tak, jestli mi pomůžeš, tak jdu zrušit objednávku s uspávadlem :-D

7 BlondieXI BlondieXI | 27. dubna 2017 v 23:16 | Reagovat

Nejvíc nejlepší...omg...miluju tvoje přiběhy...❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama