120. Byl to on?

14. února 2017 v 18:36 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
*Sarah*

"Dej mi tam dvě piva a čtyři vodky" řekla jsem Erikovi a čekala jsem až budu moci odnést objednávku ke stolu dvou kluků a dvou holek. Myslím si, že už jsem přišli trochu připití, ale to není má starost. Byla s nimi docela zábava. Hráli nějakou hru a jelikož byli naprosto nalitý, tak jim to moc nešlo.

"Nebolí tě nohy? Nechceš si jít odpočinout? Nemáš žízeň? Nechceš jít radši za bar rozlívat?" začal se mě vyptávat Erik.

"Ty máš o mě starost?" zamrkala jsem na něj.

"Mám Sarah" nasadil zase kamenný výraz a já znovu volila taktiku 'usměj se na bručouna'.

"Děkuju" rozšířila jsem víc svůj úsměv a vzala jsem si tác s pitím. Tahle práce mě baví a tak ani nepociťuji, že by mě něco bolelo a nebo bych byla unavená. Obsloužila jsem ty čtyři a všimla jsem si, že přišli další čtyři kluci. Posadili se vedle baru. Musím je obsloužit. Vyndala jsem si bloček na zapisování objednávek a tužku.

"Co si dáte?" nahodila jsem mírně falešný úsměv a podívala jsem se na prvního z nich. Namachrovaný frajírek, který jim určitě poroučí.

"Tebe" olízl si rty a mě se zvedl žaludek. Budeme ten žaludek svádět na těhotenství. Zahnala jsem rychle pocit na zvracení a dál jsem očekávala, jestli si tedy něco objednají.

"Jestli chcete nějaké prodejné holky, tak jste si spletli podnik. Buď mi řeknete, co si dáte k pití a nebo se s vámi budu muset rozloučit" zůstávala jsem v klidu.

"Ale notak pusinko" ozval se jiný. Blonďatý. Prohlédla jsem si všechny. Mladší generace Stylese, Horana, Tomlinsona a Payna.

Dál jsem jen tak stála a čekala jsem než si poručí něco k pití.

"Pojď, užijeme si" mrkal na mě.

"Já už jsem si užila a je z toho tohle" ukázala jsem mu moje těhotenské bříško a doufala jsem, že ho to alespoň odradí.

"Mám rád těhulky" chytil mě za sukni a táhl mě k sobě. Snažila jsem se bránit, ale měla jsem smůlu. Najednou jsem seděla na jeho klíně a on mě držel za prsa.

"Ty jsou libový" začal mi je mačkat.

"Pušt mě" snažila jsem se dostat z jeho klína. Ale on mě dál držel a víc moje prsa drtil ve svých dlaních. Dost to bolelo. Jeho ruka najednou putovala pod mojí sukni a hledala si cestu do mého klína.

"Slečna řekla, že jí máš pustit" chraplavý hlas. Moje srdce právě vynecháno úder.

"Odpal" zasmál se jen.

"Fajn" řekl tak v klidu Harry. Zakřupání, povolený stisk na mých prsou.

Někdo mě chytil a postavil mě na nohy. Mluví na mě, ale já všechno slyším jen tlumeně.

*Harry*

Přemýšlím, jestli byl dobrý nápad sem chodit. Rozhlížím se po klubu a hledám jen jí. Za barem není. Roznáší totiž po place. Doufám, že nepůjde obsloužit i nás. Ale tohle přemýšlení mě zachvilku přechází. Vidím jí stát u jednoho ze stolů a nevypadá zrovna nadšeně. Začnou po ní hrabat nějaké klučičí ruce a ona se brání. Přesto ale skončí někomu na klíně.
Okamžitě vyrážím jejich směrem.

"Pušt mě" vzpouzí se Sarah. To prase má i ruku na jejím prsu. Na to sahám jen já! Jeho druhá ruka je pod její sukní.

"Slečna řekla, že jí máš pustit" řeknu jen.

"Odpal" zasmál se jen slizák jeden zkurvený.

"Fajn" choval jsem se mile, ale vevnitř to ve mě bublá. Sám si řekl o to, abych to udělal a tak hned vypálil ránu. Tu nejsilnější co jsem snad kdy někomu dal. Sahá na mojí holku. Bývalou. Ale já jí stále miluju.

Kluk okamžitě přestal vnímat okolí. Jeho kamarádíčci hned začali dělat ramena, ale když se po mém boku objevil nasraný Niall, Louis i Liam, tak se zase zpět posadili. Vytáhl jsem Sarah z jeho klína a sklonil jsem k ní hlavu.

"Jsi v pohodě?" pohladil jsem jí po její jemný tvářičce. Pane bože jak mi její kůže chybí.

"Sar" vyslovím mou oblíbenou zkratku jejího jména, ale ona stále mlčí.

"Co se to tady děje?" plešatá hlava od baru teď stojí vedle Sarah.

"Tyhle zmetci jí obtězovali" řekl místo mě Louis.

"Aha. Takže pánové musím vás poprosit, abyste odešli. Tady se takhle nechováme" otočil se plešoun k nim. Všichni ti posránci se s mumláním začali zvedat a vzali sebou i toho čuráka, který stále netušil o světě. Myslím, že jsem mu zlomil čelist. Ale to má za to, že sahá na ní.

"Ukažte. Vezmu ji na vzduch" chytil Sarah plešoun okolo ramen a vedl ji ode mě pryč. Co si to sakra dovoluje?!

"Klid. Pojď si dát panáka" zastavil mě hned Liam. Chtěl za plešounem jít a rozbít mu hubu.

"Ale on" otočil jsem se nasraně na Liama.

"Jde Sarah uklidnit" řekl hned a mě tím přesvědčil, že jí mám nechat jít s tím plešounem. Ona už mi nepatří.

*Sarah*

"Haló" luská mi před obličejem.

"Harry" vydechla jsem. Jenže se mi všechno vyjasnilo a přede mnou stál Ben. Počkat. Vždyť tu byl Harry. To už jsme si vsugerovala i jeho hlas? Takže to byl celou dobu Ben.

"Oh promiň. Ty idioti" začala jsem si rovnat sukni i tričko. Cítím na mě stále jeho ruce. Tak nepříjemný pocit.

"Kdybys nebyla v jináči, tak ti nabídnu cígo" usmál se Ben a sám si jedno zapálil.

"Stalo se tohle tady už někdy?" začala jsem se hrabat ve vlasech a později jsem si vytvořila culík.

"Párkrát už jo. Vždycky se najde nějaký nadržený prase" pokrčil rameny a vydechl bílý kouř do tmy. Tak krásně stoupal výš a během toho se pomalu vytrácel.

"Chceš jít domu a nebo pokračovat v práci?" promluvil zase Ben.

"V práci" usmála jsem se. Už jsem v pohodě. Nejvíce mě asi rozhodil pocit, že je tady Harry.

"Jsi si jistá?" prohlížel si mě Ben.

"Jo" přikývla jsem. Vrátili jsme se zpět do klubu a já šla na chvilku za bar. Vlastně jsem tam ztrávila zbytek pracovní doby. A všichni to naprosto chápali. Když všichni odešli a my i uklidili, mohla jsem jít domů.

"Sarah" Louisův hlas.

"Co tady děláš?" divili jsme se.

"Měla jsi náročný večer a já tě chci odvézt" vystoupil z auta a šel mi otevřít dveře ke spolujezdci.

"Neuvěříš co se mi dneska stalo" rozhodla jsem se mu vyprávět můj dnešní zážitek.

"Co?" podíval se na mě na chvilku.

"Nějaký kluk mě dneska obtězoval a" začala jsem.

"Já vím" skočil mi do řeči.

"Co? Jak to že to víš?" zamračila jsem se.

"Byl jsem u toho. Byla jsi mimo, ale až tak?" diví se a já s ním. Když tam byl on. Znamená to tedy že tam byl i...

"Byl tam i Harry?" zeptala jsem se ho rychle.

"Ten dal tomu klukovi pěstí" odpověděl mi a já jsem se zasadil víc do sedačky. Cítila jsem jeho ruce na ramenou. Harry mě vlastně zachránil. Je to tedy vážně můj princ?

"Vzkažeš mu, že mu děkuju" otočila jsem hlavu na Louise.

"Vzkážu" usmál se na mě.

"Mohla bych ti ještě o něco poprosit?" znovu jsem promluvila.

"Samozřejmě" usmál se.

"Dej mu tohle" vytáhla jsem malou obálku z kabelky. Přemýšlela jsem jestli mu to mám dát nebo ne. Ale měl by to dostat.

"Můžu vědět co to je?" vzal si Louis ode mě obálku.

"Fotka z ultrazvuku" odpověděla jsem tiše.

"Aha" zakýval jen hlavou. Zastavili jsme před jeho domem a já se s Louisem hned rozloučila a šla jsem se umýt a spát. Samozřejmě, že než jsem usnula, tak bylo něco okolo páté hodiny ráno. A to jsem zrovna dostala hlad. Takže jsem ještě musela dojít vyprázdnit ledničku a až pak jsem mohla jít v klidu spát.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 14. února 2017 v 20:36 | Reagovat

Jéééé ♥ Ona chce dát Harrymu fotku z ultrazvuku ♥ ♥ To je cute ♥ ♥
Doufám, že bude, co nejrychleji další díl

2 leňa :* leňa :* | 15. února 2017 v 17:34 | Reagovat

miluju to, jen jsem ti chtěla říct že jsem napsala na tenhle příběh slohovku a mám za jedna takže ti strašně moc děkuju za tak úžasné dílo♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama