98. Růžové auto

22. prosince 2016 v 1:01 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
"Zpíváš hezky" usmála se na mě jako sluníčko a já bez toho, abych něco řekl, jsem se k ní rozeběhl a pořádně ji objal.

"Ty jsi mi teda dala" vydechl jsem a ona se začala smát.

"Kdyby jsi nepil, taky bys věděl, že ty kalhotky mám z naší dovolený" dala mi malou pusu na tvář a já jsem hned ucukl.

"Co?" podívala se na mě nechápavě.

"Za ten stres mi dlužíš něco víc než jen pusu na tvář" vytvořil jsem úšklebek na svém obličeji.

"A to by mělo být co, ty můj boží Harry?" začala mi svým ukazováčkem jezdit po hrudníku a tím mě hrozně provokovala.

*Sarah*

Slyšela jsem, jak z Harryho pokoje vycházejí nějaké zvuky připomínající hudbu a tak jsem vylezla ze svého pokoje a došla až k jeho pokoji. Pomalu jsem začala otevírat dveře a zjistila jsem, že je ke mě otočený zády a hraje na kytaru. Vlezla jsem do jeho pokoje a dveře za sebou zavřela. Možná jsem mu měla oznámit, že už jsem tady, ale on i zpíval. Zpíval tak krásně, že jsem ho nechtěla rušit. Prostě jsem tam stála jako pařez a poslouchala.

Nezpíval moc dlouho, ale já měla pocit, že ten text je o mě. Pak přestal zpívat a já už se nadechovala, že na sebe nějak upozorním. Jenže on začal hrát znovu. V jeho hlase byl slyšet smutek a mě ho bylo líto, že jsem ho tak trápila. Nenapadlo mě nic lepšího než si odkašlat. Hned přestal hrát a pomalu na mě otáčel svou hlavu. Podíval se na mě a hned na to si prohrábl svoje dlouhé vlasy. Kytaru položil vedle sebe na postel a zvedl se z postele.

"Kurva" zašeptal a šel směrem ke mě. Já jen stála jako prkno a pozorovala ho.

"Co mi to děláš?" zašeptal těsně u mého obličeje.

"Já" chtěla jsem mu odpovědět, ale on položil svůj prst na moje rty a tím mě umlčel.

"Teď tě budu líbat tak dlouho, dokud nebudeš prosit alespoň o trochu vzduchu" a hned to udělal.

-Flashback-

Přišlo mi dost zvláštní, že jsem ve čtyři ráno chytila naprosto v pohodě taxíka a ještě divnější bylo, že ten taxík řídila žena.

"Pospícháte?" podívala se do zpětného zrcátka. Asi viděla mě, jak si hraji se svými vlasy, protože zrovna stojíme a čekáme až se na semaforu objeví zelená. Chci být u Harryho co nejdřív.

''Možná jen trochu" pokrčila jsem rameny a mile se na taxikářku usmála.

"Fajn" řekla spíš pro jen pro sebe a ve stejnou chvíli se na semaforu rozsvítila zelená. Taxikářka na to šlápla a já mám takový pocit, že jsme porušili snad všechny předpisy.

"Kolik vám dlužím" naklonila jsem se víc k ní přes sedačky.

"Jen úsměv slečno" mrkla na mě.

"Co prosím?" zamrkala jsem zrychleně.

"Zamilovanost nepočká slečno, tak utíkejte" pootočila se v sedačce a položila svou dlaň na mou ruku položenou na sedačce. Chvilku jsem na ní koukala jako na idiota a až když mě poplácala po ruce, jsem se vzpamatovala a poděkovala jí.

Zastavila mi na začátku příjezdové cesty a tak jsem až k baráku šla pěšky. Ne není to daleko,ale mě to tak přišlo.

Najednou mě vyděsil zvuk motoru a poté i světla, která posvítila vedle mě. Jen tak tak jsem uskočila projíždějícímu autu z cesty a pak rozdýchávala menší srdeční zástavu. Kdo to sakra je a co tady chce? Podívala jsem se znovu po autě a díky venkovnímu světlu na Harryho domě jsem uviděla, že je to auto růžové. Takže můj první nápad, že je to někdo z kluků nevyšel. Přidala jsem do kroku, abych se co nejrychleji dostala k řidiči toho autíčka.

Už jsem byla asi deset metrů od auta, když z něj najednou vylezla ženská postava. Byla jsem nucena párkrát zamrkat, jestli doopravdy vidím správně a nemám jen halucinace.

"Co tady chceš?" rozeběhla jsem se za ní a ona se zřejmě lekla. očividně mě na příjezdové cestě nezaregistrovala a díky tomu mě taky málem přejela.

"Jdu za Harrym" odhodila vlasy ze svého ramene.

"Nasedni do toho zkurveně růžového auta a táhni tam, odkud jsi přišla" procedila jsem skrz zuby a abych tomu dodala větší efekt, tak jsem na ní ještě výhružně ukazovala svým ukazováčkem. Jako odpověď se mi dostal jen její výsměch. Už jsem myslela že po ní skočím, ale uviděla jsem, jak se otevírají vchodové dveře. Ve dveřích se ukázal Harry s nějakou lahví v ruce. Bylo na něm poznat, že má dost, protože sotva stál. V tuhle chvíli nás zaostřoval a byl u toho opřený o futra dveří.

"Sarah" rozešel se mým směrem, když zjistil kde jsem. A v tu samou chvíli mi to nějak začalo všechno pomalu docházet. Chtěl si zašukat a nevěděl jestli to má u mě jistý a tak napsal téhle děvce.

"Ne" ustoupila jsem od něj o krok, když se mě pokusil obejmout,Nechápal co se děje a až pak si všiml Camil, stojící vedle mě.

"Co tu chce tahle šprcka?" podíval se na mě nechápavě s nataženým prstem ke Camil.

"To by jsi měl vědět ty ne?" založila jsem si ruce na prsou.

"Nevím" pokrčil rameny a u toho se jemně zhoupl.

"Přijela možná na tvou objednávku rychlého sexu" řekla jsem mile s úsměvem na tváři, ale samozřejmě že to bylo falešné.

"Co? S touhle? Ne ne, to si to radši udělám sám" žvatlal a já nevěděla jestli mu mám věřit.

"Ale no tak Hazzoušku" řekla slizce Camil a udělala krok, aby se k němu dostala blíž.

"Hele prr. I když jsem šukal dost holek, tebe bych nepíchal ani kdybych byl zlitý do úplných sraček" šťouchl do ní prstem Harry a já ho u toho jen pozorovala. Camil zase stála jako, když jsem jí na dovolené načapala u mě v pokoji spolu s Harrym.

"Měla by jsi jet" podívala jsem se na ní a ona se na mě jen arogantně usmála. Jak já ten její hnusný ksicht nesnáším.

"Minule jsem řekla, že jsme se neviděli naposled. Ani teď to není naposled slečinko" ukazovala na mě svým odporným kostnatým nehtem s dokonalou manikúrou a pak nasedla do auta. Divím se, že to proběhlo takhle v klidu. Čekala jsem, že bude dělat větší scény, ale teď jsem docela v klidu.

"Řekni mi pravdu" otočila jsem se na Harryho, když Camil odjela.

"Jakou kočičko?" podíval se na mě a já si všimla, že se mu díky alkoholu lesknou oči.

"Proč přijela ve čtyři ráno za tebou? Tohle není náhoda" povzdychla jsem si a byla přesvědčená o tom, že tohle není jen tak.

"Vážně jsem jí nic nepsal.Koukej" vyndal svůj telefon z kapsy a podal mi ho.

"Nech to být a pojď dovnitř" nechtěla jsem mu koukat do telefonu, tak moc nejsem a Harrymu věřím. Nevím jak je to možný, že zrovna když tady nejsem se tady zjeví Camil a ještě ke všemu ve čtyři ráno.

"Zlobíš se?" strčil svůj obličej před ten můj, když jsem za námi zavřela dveře.

"Mám strach" přiznala jsem se.

"Z čeho?" zašeptal Harry u mého obličeje a já cítila alkohol. U mého otce jsem to nesnášela, ale u Harryho to bylo jako nějaké afrodiziakum.

"Že mě vyměníš za někoho lepšího" sklopila jsem zrak na svoje nohy.

"Ty jsi trubka" objal mě Harry a já mu objetí oplatila.

"Hele, když chlastám a jsem opilej, tak jsem potom upřímnej. Takže. Tebe miluju. Nevím jak se to stalo, že jsem se vůbec dokázal zamilovat, ale stalo se to a já jsem šťastný, že do holky jako jsi ty. A vyjádřím se i ke Camil. To je tak vlezlá kráva" začal se smát Harry a mě hřály u srdce ty slova, co o mě řekl. Okamžitě jsem vystartovala po jeho rtech.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nemessis Nemessis | Web | 22. prosince 2016 v 1:22 | Reagovat

růžovou nesnáším jinak dobré :-D

2 Carol-World Carol-World | Web | 22. prosince 2016 v 21:35 | Reagovat

Ten konec. Ňuňu <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama