104. Děsivý Harry

22. prosince 2016 v 1:05 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
"Ten zmrd by si zasloužil omlátit hlavu o tu zeď" zatne pěstí Harry.

"A ona co? Vykuchat?" řekne posměšně Liam, ale vím, že je také naštvaný. Jen nevím jestli na mě a nebo na Camil s Davidem.

"Asi chce něco říct" promluvím tiše a pozoruji Camil, jak sebou hází.

"Myslím, že ta nemá už ani právo žít, natož aby chtěla něco říct" probodne mě pohledem Louis.

"Tohle je moje chyba"

sklopím oči a pozoruji svoje otlačená zápěstí z provazu.

"Není. Jeho už jsem zabít chtěl a ona si o to koledovala" zvedne mi Harry hlavu a já přemýšlím jestli mu říct co vím.

"Jo koledovala" začne se mnou cloumat vztek při vzpomínce na to, co udělala Gemmě.

"Ty by jsi měla vážně zhebnout na místě za to co jsi udělala" udělám pár kroků než stojím těsně před Camil, kterou stále drží Liam. Vezmu ten provaz, kterým svázali moje ruce a pomohu Liamovi svázat ruce Camil.

"Udělala? Co udělala?" nakrčí svoje čelo Louis.

"Gemma si to možná nepamatuje, ale já vím a sama Camil se přiznala, že to byla ona" otočím se k ní zase zády čelem ke klukům.

"Ty svině" zakřičí Harry a už jí rve za vlasy. Není mi moc příjemné pozorovat, jak tohle dělá holce a proto mu položím ruku na rameno.

"No tak" snažím se ho donutit, aby ji pustil. Jeho oči jsou plné hněvu. Díky tomu, že se dozvěděl, kdo Gemmě ublížil jsou teď ještě víc ďábelské a děsivé. Jde z něj strach, ale já vím, že mě by neublížil.

"Ne Sarah! Nech mě" odhodí mou rukou z jeho ramene.

"Nech to na mě" nedám se. Divně mě projede svým vzteklým pohledem a pak Camil vlasy pouští. Kleknu si k ní a vyndám jí tu tu bílou látku z pusy.

"Co uděláš drahoušku? Koupíš mi medvídka na usmířenou?" vyplivne na mě hned Camil, ale já její narážku ignoruji.

"Tady si někdo hraje na drsnou. Ani ne před pěti minutami jsi byla ty ta zoufalá. Ani nevíš koho ve skutečnosti miluješ zlato. Za to já to vím až moc dobře. Pamatuješ na Claire? Jak se s Harrym před tebou líbali v tom klubu? Moje dobrá kamarádka a ta zná toho pravého Harryho. Mimochodem. Málem tě se mnou podvedl. Když jsme byli v té posteli, tak nespal" křičí na mě Camil a já nevím co mám dělat. Moje pěsti se sami zatnou nad těmi vzpomínkami. Claire? Kdo je Claire? Ta blonďatá čubka z toho baru? Vážně je svět tak malý? Jak to myslí, že nevím koho ve skutečnosti miluju? A jak to, že nespal? Pane bože! Moje hlava se točí a já vidím jen tmu.

"Sarah!" zakřičí Harry a já vidím, jak sedím na Camil, držím její hlavu a mlátím s ní o zem. Co to tady bllbnu? To mi vážně přeskočilo? Jenže adrenalin a vztek mě nechtějí nechat přestat a tak dál mlátím pěstí do jejího obličeje do té doby než mě někdo od ní odtrhne. Je mi jedno jestli jí zabiju, ale tahle holka je taková svině, že si nic jiného nezaslouží.

"Pojď'' táhne mě pryč z místnosti Harry a pak se mnou prochází až ven.

"Pusť mě kurva" vyjedu na něj.

"Uklidni se sakra!" zakřičí na mě a sevřu jeho tričko ve svých dlaních.

"Spal si tenkrát a nebo jsi sní chtěl šukat?" vůbec nevím, kde se ve mě tohle bere.

"Spal jsem! Přece jí nevěříš" chytí mě Harry za zápěstí a tím chce naznačit abych jeho tričko pustila.

"Claire je ta píča?" zatnu zuby.

"Jo" zašeptá.

"Super, tak alespoň víme , že tohle je zkurvenej svět!" pouštím jeho tričko a rozhodím rukama do vzduchu.

"Uklidni se" chytí mě za ramena.

"Proč? Harry řekni mi proč?" přimhouřím na něj oči.

"Co proč?" pozvedne na mě svoje obočí.

"Proč je svět plný sraček" odpovím mu a přitisknu se na něj. Hned ovine ruce okolo mě a pevně mě v objetí sevře.

"Nevím zlato" zašeptá a jemně se mnou pohupuje.

"Jak myslela to, že tě neznám?" zašeptám oproti jeho hrudi.

"Netuším" řekne a u toho trochu zamrzne v uklidňujícím houpání. Jeho reakce je zvláětní, ale já mu věřím.

"Dobře" uklidním ho a on se trochu přikrčí, aby měl ve stejné úrovni oči jako já.

"Slib mi, že mě neopustíš a nikdy nebudeš poslouchat ty odporné věci od jiných" mluví tiše, ale zřetelně. V jeho očích je vztek a strach nebo bolest? Nevím co si o tom mám myslet a tak přikývnu.

"Odpovídej nahlas" napomene mě.

"Slibuju" usměji se na něj, aby se trochu uvolnil.

"Děkuju" zase mě pevně obejme.

"Co se teď bude dít?" mluvím už normálně, ale hlas se mi ještě trochu třese z toho zmatku okolo mě.

"Jdeme domů" vydechne a táhne mě pryč od tohohle prokletého domu.

"Co bude s nimi?" zním hodně zvědavě.

"oni si s nimi kluci poradí" mrkne na mě a otevře mi dveře Harry a já si sednu na místo spolujezdce.

"Minutku tu počkej" zamračí se trochu Harry, ale pak se usměje.

"Dobře" poslušně poslechnu a Harry se rozběhne zase zpět k domu. Jsem doopravdy zvědavá proč se vrací a proto z auta zase vystupuji a běžím za ním. Nemusím ani vcházet dovnitř abych slyšela co si tam povídají. Tedy povídají, Oni křičí, takže to nejde přeslechnout.

"Jak jsi mohla být tak ubohá a vystartovat po Gemmě?" křičí Harry.

"Normálně ty idiote" zachraptí Camil.

"Normálně?!" vyštěkne Harry.

"Normálně ti ukážu, jak tě na místě zastřelím. A druhá kulka bude věnována tomu idiotovi" vím, že Harry tím idiotem myslí Davida.

"Claire říkala, že jsi idiot, ale nemyslela jsem si, že až takový" Camil hlas jde slyšet po celém domě a já nemůžu překousnout jméno Claire. Blonďatá kráva co se mi nejspíš snažila přebrat Harryho. Píchne mě u srdce nad tím, že když jsem viděla se líbat, tak jsem od Harryho odešla. Byla jsem blbá, když jsem odešla kvůli takové hlouposti. Jenže já jsem žárlivá a Harry prostě patří mě a nikomu jinému.

"Claire je děvka" zasměje se Louis.

"Ty jsi zase čurák" Camil přirovnává Louise k čurákovi a mě dost mrzí a je mi Louise líto že ho tak nazvala. To ona je děvka, která ho chtěla oškubat o prachy.

"Chcípneš pomalu" řekne klidně Louis a já mám co dělat abych je teď slyšela. Možná proto zvědavě vlezu dovnitř domu a tak stojím těsně za dveřmi, ale tak aby mě nikdo neviděl.

"Zajímalo by mě jestli ta tvoje kurvička ví o tom co jsi dělal dřív Harry" zasměje se Camil a já kluky proklínám za to, že už jí vážně rovnou nezabili. Ať už to prosím udělají.

"Co to?" uslyším Davidův hlas.

"Víš jak je krásný umírat?" zazní Harryho hlas a já vím, že teď mluví k Davidovi.

"Nehrab na mě" zasyčí David a Harry se začne smát. Jeho smích mě děsí ještě víc než jeho oči.

"Říkal jsem, že ti zlámu všechny kosti v těle. ale teď? Teď tě umlátím k smrti ty hajzle" a pak slyším jen tlumené rány. Nedokážu si představit, jak Harry Davida mlátí a tak trochu do místnosti nakouknu. Harryho žíly se napínají a on mlátí pěstmi do Davidova obličeje. Nechtěla bych dostat od Harryho ani jednu ránu a divím se, že je ještě David vůbec při vědomí, i když se mi zdá, že už moc nevnímá co se okolo něj děje.

"Nekoukej na to" stoupne si přede mně Louis a obejme mě. Otočí se se mnou a já jsem tak zády k Harrymu a Davidovi. Jen slyším ty divné zvuky, které mě děsí.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 22. prosince 2016 v 22:15 | Reagovat

O_O Z Harryho vrah (polknutí). Víš, co Sarah? Teď ti nezávidím a prchám :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama