100. Gemma

22. prosince 2016 v 1:02 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Vím, že když jsem si lehla do postele, tak jsem dole slyšela jemné cinkání flašek, ale dlouho jsem už vzhůru nevydržela. Není se čemu divit, když jsem celou noc spala asi hodinu.

Můj spánek byl bezesný a krátký, Už v sedm jsem se převalovala a byla nucena vylézt z postele díky žízni. Pomalu jsem scházela schody a potichu jsem došla až do kuchyně, kde to vypadalo hrozně. Pár láhví a skleniček bylo všude po kuchyni. Napila jsem se vody a asi tři láhve od alkoholu, kromě SKYY, jsem hodila do koše. Byl tady ještě načatý džus a coca cola. Uklidila jsem je do lednice a ještě dala skleničky do myčky. Kuchyň už vypadala trochu lépe a tak jsem se zase vracela do svého pokoje abych si na chvilku jen tak zalenošila do postele. Ale když jsem procházela okolo obýváku všimla jsem si, že je tady o něco, nebo spíše někoho, víc. Chudák Harry tam ležel vedle gauče s Jackem v ruce.

"Zlato, vstávej" šťouchla jsem ho jemně do ramene. Odpovědí mi bylo jen zamumlání něco nesmyslného. Sama ho tahat nahoru stoprocentně nehodlám.

"Musíš do postele" zkusila jsem do něj znovu šťouchnout, ale on se zavrtěl a nic. Co já s ním mám asi jako teď dělat? Jeho problém, že se nechce zvedat a leží tady. Neměl tolik pít.

Vzdala jsem svou snahu ho dostat ze země nahoru do postele a sama jsem se odebrala do svého pokoje, kde jsem hned sáhla po telefonu. Mám chuť mu napsat zprávu.

Já: Myslím si, že jsi trochu přebral...

Usmála jsem se na tím, když jsem zprávu odeslala.

Šla jsem se vysprchovat a pak jsem si zase zalezla do postele. Celou dobu jsem měla zavřené oči a ani jsem nějak nevnímala čas. Můj telefon tiše zapípal vedle mě a já jsem se na něj podívala. Zjistila jsem, že Harry už je vzhůru a po chvíli psaní s ním jsem se dozvěděla, že má okno a nepamatuje si co dělal. Já myslela, že když jsme to spolu dělali, tak byl už docela i střízlivý.

-Now-

"Prosím" zaskučela jsem, když už jsem se vážně nemohla nadechnout, jak Harry říkal.

"Já jsem ti říkal, že budeš prosit" zasmál se Harry, když došlo na jeho slova

"Tak co? Jak ti je?" prohlédla jsem si ho.

"Teď už dobře" objal mě a já jsem si přičichla k jeho vlasům, které teď voněly po Jackovi a broskvích zároveň. Nebyla to moc dobrá kombinace, ale u Harryho byla dokonalá.

"Já myslela jestli tě třeba nebolí hlava nebo ti není špatně" usmála jsem se na něj.

"Mě a špatně? To se nikdy nestane!!" vyplázl na mě jazyk. Hned na to mě chytil za boky a zvedl do vzduchu. Díky tomu, že jsem to nečekala, jsem vykřikla.

"Možná by jsi přece jen nemusela vydávat příliš hlasité zvuky" křivý Harry obličej do trochu bolestivé grimasy.

"Tady někoho přece jen bolí hlavička" zašeptám mu do ucha a pak mu dám jemnou pusu na ušní lalůček.

"Mmmm, ty mě zase mučíš" pleskne mě jemně rukou přes zadek a já se začnu smát.

"Víš Sar, potřebuju s tebou něco probrat" zvážněl a já se lekla co se děje. Pomalu se mnou přešel k posteli, kde mě na ní položil a já začala mít strach, že teď přijde něco špatného.

"To zasnoubení" začal a hned zase zmlkl.

"Jo?" snažila jsem se ho zase rozmluvit, ale nezabíralo to.

"Do prdele Harry, tak už to vyklop!" zvýšila jsem hlas a zvedla jsem se z postele.

"Líbí se mi, když jsi nervózní" olízl si spodní ret a začal se tiše smát.

"Co?" nechápala jsem ho.

"Trochu tě provokuju za to, jak jsi provokovala ty mě" mrkl na mě a já na něj pozvedla obočí.

"Chci se zeptat, už jsme zasnoubeni a teď je na řadě svatba. No a já bych se chtěl zeptat.." nadechl se a zase vydechl." "Bože, jsem jak podělaná čivava. Prostě jednoduše. Nechceš už začít konečně plánovat svatbu?" nejistě se na mě usmál a já si pořád v hlavě přehrávala, co právě teď řekl.

"Amh" tak tohle bylo jediné co ze mě vypadlo a já si chtěla dát facku, že mě Harry takhle vyvedl z míry.

"Možná je brzo na to se ptát, ale já už chci aby jsi byla moje" prohrábl si vlasy a začal si mě celou prohlížet. Svoje oči ukotvil až v těch mých a já pociťovala, že se mi chce brečet.

"Nebo ještě se svatbou počkáme jestli chceš" zatnul čelist. Asi si všiml mé reakce, ale špatně si ji vyložil.

"Vážně si mě chceš vzít?" začala jsem si kousat svůj nehet.

"Ne. Představ si, že jsem tě o roku požádal jen tak" řekl ironicky a já jsem mu hned skočila okolo krku.

"Tak co?" řekl přidušeně, protože jsem ho drtila ve svém objetí,

"Jasně, že tu svatbu chci začít plánovat" zašeptala jsem a začala jsem mu dávat pusinky po celém krku a potom i tváři. Myslím, že se mu to líbilo, protože mě začal něžně hladit po zádech. Lehl si a já na něj obkročmo sedla. Spojili jsme naše rty a já jsem věděla, že jeho rty budou navždy moje. Z pomalého a něžného líbání se stalo rychlé a dravé. Harry mi přejel nehty přes stehno a já jako vždycky vzdychla. Miluju, když tohle dělá. Možná, že by jsme i pokračovali, ale Harrymu začal zvonit telefon.

"Tohle se nám už dlouho nestalo" slezla jsem z něj se smíchem.

"Asi si začnu vypínat mobil" protočil očima a vypadal u toho šíleně sexy, že jsem si z toho skousla ret. Přiznávám, že bych to s ním teď dělala nejradši hodiny.

"Umíš si teda vybrat chvíli blbče" řekl kousavě Harry, když vzal telefon k uchu. Měl na tváři mírný úšklebek, ale ten hned po chvíli zmizel. Mračil se.

"Kde je? " vykřikl až jsem se lekla.

"Jdeme za vámi" a hovor hned položil.

"Co se děje? " vyzvídala jsem.

"Pojď" chytl mě za zápěstí a táhl mě za sebou až do auta. Sedla jsem si na místo spolujezdce a když už startoval auto a prudce vystartoval, tak jsem se zamračila.

"Řekneš mi o co jde, sakra? " mračila jsem se a on mi věnoval jen krátký pohled, který byl zvláštní. Jeho oči byli plné obav, strachu nebo bolesti? Vyděsilo mě to a začala jsem mít strach. Něco se stalo a není to dobré.

"Gemma je v nemocnici" řekl rychle a já si asi pět minut tu větu rozebírala v hlavě.

"Co se stalo? Proč? " začala jsem si nervózně podupávat nohou.

"Někdo jí napadl" vydechl a hned potom praštil do volantu.

"Kdo? " zeptala jsem se zase.

"Nevím kurva! Prostě nevím!" křičel a já se více zasadila do sedačky. Vždyť jsem se jenom zeptala. Protočila jsem očima a koukala jsem na silnici před námi.

"To protočení očí jsi si mohla odpustit" zasyčí na mě. A já si hned v hlavě pomyslím 'Vítej zpět naštvaný Harry, dlouho jsme se neviděli.

"Promiň" zašeptám a radši už dál nic nedělám a mlčím.

Harry jede jako zběsilý a já mám strach o svůj vlastní život. Chápu, že jde teď o jeho sestru a mojí kamarádku, ale mohl by alespoň trochu zpomalit. Ale snad je Gemma a miminko v pořádku.

"Uhni ty kreténe" křičí Harry na řidiče v autě před námi a já mám chuť utéct z auta, protože z něj mám strach.

Konečně už stojíme před mě známou soukromou nemocnicí a já rychle vybíhám z auta aniž bych se na Harryho otočila. Vím, že je hned za mnou.

"Nialle" doběhnu k němu a on ke mně zvedne svůj pohled. Jeho oči jsou celé zarudlé a opuchlé. Chudák.

"Ahoj" otočím se i na Liama s Louim a všimnu si, že je tu i Rir. Věnuji jí malý úsměv a ona udělá to samé.

"Jak je na tom? " zeptal se Harry udýchaně.

"Teď jí má na vyšetření Carl" odpověděl tiše a já usoudila, že Carl bude nejspíš nějaký doktor.

"Jak se to stalo? " zeptala jsem se pro změnu já.

"Já jsem byl něco zařizovat a ono se to protáhlo. Měl jsem zůstat doma. Já idiot jsem jí tam neměl nechávat" složil si svůj obličej do dlaní.

"Počkej on jí to někdo udělal u vás? " klekla jsem si k němu a položila mu ruku na koleno.

"Přijel jsem domů asi v šest a ona tam ležela. Nevím co se stalo. Vzal jsem jí sem do nemocnice a hned jak si ji vzal doktor tak jsem vám volal" vysvětlil Niall a mě je hrozně moc líto a proto ho obejmu. Hladím ho po zádech a všímám si, že se mu trhaně nadzvedávají. On brečí. Pane bože. Je mi hrozně moc líto co se stalo a nevím co mám dělat. Nikdo z nás neví co má dělat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 22. prosince 2016 v 21:52 | Reagovat

omg O_O  Jsem v šoku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama