94. Zničehonic

27. listopadu 2016 v 16:39 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
''Co je?'' nakrčila jsem na Davida svoje obočí.

''Nic důležitého'' zakroutil rychle hlavou a začal se natahovat k notebooku, aby ten nudný film vypnul.

''Počkej, co děláš?'' koukala jsem po něm zmateně. Choval se, jak kdyby ho najednou něco koplo. Když už stál u notebooku, tak se zase napřímil a podíval se na mě. ''Napadlo mě, že by jsme tam dali jiný film. Tenhle je nuda'' posadil se zase na vedlejší postel a zíral u toho do notebooku. Jestli se snažil něco zamaskovat, tak se mu to příliš nepovedlo. Co má znamenat 206 kostí? Já si teď přijdu jako nechápavý idiot, protože vůbec jsem nepochopila význam. Možná se Harry ptal, aby se dozvěděl něco nového ze života? Já tomu vážně nějak nerozumím.

''A jaký?'' usmála jsem se, ale v duchu jsem pořád myslela na to divné chování. Jak David zareagoval, když jsem mu oznámila, že se ho ptá Harry..

''Titanic?'' zacukal na mě svým obočím.

''To je o tý lodi, jak se potop?'' hádala jsem.

''Počkat, tím chceš říct, že jsi ještě neviděla Titanic?'' položila notebook mezi postele na stoleček a pak se na mě zadíval.

''Když řeknu, že ne budu ušetřena přednášek o tom, jak to že jsem neviděla Titanic?'' založila jsem si ruce na prsou. Moje uši vnímali, že mi na stolku už po několikáté zavibroval telefon, ale teď jsem se musela věnovat Davidovi.

''Jestli řekneš, že ne... Tak se jdu zabít'' plácl se dlaní přes čelo.

''Hele já na to prostě nechtěla koukat, protože všichni tvrdili, že u toho budu brečet. Já nehodlám brečet.'' zvedla jsem ruce do obranné pozice.

''A teď se na to se mou podíváš?'' roztáhl své koutky do širokého úsměvu.

''Nechceš radši koukat na horor?'' navrhla jsem mu.

''Proč radši na horor než na Titanic?''

''Titanic se rovná slzy. Horor se rovná pár srdečným zástavám a pak nočním můrám. Lepší noční můry než slzy''

''Tím pádem budeme spát na jedné posteli'' vyplázne na mě David jazyk a já doufám, že tohle myslel jen jako pouhý vtip.

''Vybírám horor'' sáhnu rychle po notebooku a začnu listovat nabídkou různých hororů.

'' V zajetí démonů'' řeknu si sama pro sebe, když mě konečně zaujme.

''Já jsem psychicky připraven. Můžeš to pustit'' a hned po tomhle zmáčknu klávesu a film začne. Vzpomenu si na telefon a tak po něm sáhnu.

Harry: Už od tebe odešel?

Harry: Jestli tam u tebe pořád je, tak přísahám, že ho zabiju! A ty víš, že mě to nebude dělat problém.

Harry: Vůbec žádný problém.

Harry: Sarah kurva odpověz mi!

Harry: Do prdele Sarah!

Harry: Neser mě!

Já: Chce to nádech a potom výdech

Harry: Už odešel?

Já: Proč by měl odcházet?

Harry: Zeptala jsi se ho na ty kosti?

Já: Jo

Harry: A on i přesto neodešel?

Já: Přesně tak. Proč by měl odcházet?

Harry: Protože by prostě měl.

Já: Zase si budeš hrát na tajemého? Hazzo neser ty mě!

Harry: Prostě jsem mu vysvětlil, že ty jsi moje.

Vážně je Harry tak majetnický? Já jsem ale ráda jeho majetkem. Jen bych si taky chtěla vybrat nějaké kamarády.

Já: Harry?

Harry: Hmm?

Já: Nech mi Davida jako kamaráda. Prosím.

Harry: On ale nechce být tvůj kamarád?

Já: Jak tohle můžeš vědět?

Harry: Odkdy ti kamarádi nabízejí, že s tebou budou vychovávat dítě..

Já: Tak mi chtěl prostě zlepšit náladu

Harry: Zastáváš se ho?

Já: Protože je na mě hodný a nic zlého mi neudělal.

Harry: OK Sarah

Já: OK

Odložila jsem zase svůj telefon na stolek a začala pozorněji sledovat ten horor. Přiznávám, že to bylo trochu lekavé. To pro mě znamená, že tady v nemocnici se asi v noci už vyčůrat nepůjdu.

''Psala jsi si s nim?'' přeruší mě Davidův hlas z pozorování filmu.

''S kým?'' otočím na něj svou hlavu.

'' S Harrym'' řekne jako kdyby to jméno nenáviděl nejvíc na světě.

''Jo'' dělám, že jsem jeho tón neslyšela a David mi dá zase pokoj. Možná měl odejít a já bych teď šla v klidu spát.

''On si tě nezaslouží'' řekne zase a já po něm střelím pohledem.

''Pleteš se'' vrtím na něj nesouhlasně hlavou.

''Ty jsi jemná a krásná. On je hrubý a nechce s tebou ani to dítě'' sedne si David na kraj mé postele a já se také posadím.

'' Chce. Chtěl mi to hned říct, ale sestřička ho nepustila a pak si ho nechtěl pustit ani ty!'' vykřiknu a musím si potom dát ruce před pusu, abych nekřičela ještě víc a nepřišla na mě sestřička. Tomu se říká nevýhoda nemocnice.

''Takže tady jako byl?' postaví se David.

'' Byl nebo nebyl. Hlavní je, že ty jsi ho za mnou nechtěl pustit. I přes to, že jsi věděl, jak se trápím'' místo toho abych na něj křičela, tak šeptám. Už mě z toho všeho bolí hlava. David asi není takový, jak jsem si myslela. Nechci aby mi vnucoval dojem, jak je pro mě Harry nevyhovující.

''Protože jsem nechtěl, abys se ještě víc trápila'' řekne smutně a já ho zničehonic začínám chápat.

''Necháme to být?'' navrhnu a David se mnou hned souhlasí. Já osobně už nemám náladu sledovat ani ten horor a tak si prostě lehnu. Moje snaha o spánek je naprosto marná a když mi už po několikáté dnes zase zabrní mobil tak pro něj automaticky sáhnu.

Harry: Miluji tě a to vážně hodně. Chci si tě vzít a být si jistý, že už budeš patřit pouze mě a ne nikomu jinému. Chci tě vlastnit. Zn to možná sobecky, ale tohle já opravdu chci. Chci s tebou mít dítě a vím, že to bude to nejkrásnější dítě na světě. Bojím se, že mě přestaneš milovat kvůli mým chybám nebo mému chování. Slibuji, že když řekneš, tak se změním.

Já: Nepřestanu tě milovat. A chceš vědět proč? Protože tě miluju právě proto jaký jsi! Takže se prosím neměň..

Harry: Nejsi už unavená? Vždyť je jedna hodina ráno

Já: Možná trochu jsem

Harry: Tak běž spát. A já pro tebe ráno dojedu

Já: Jsi můj princ na bílém koni?

Harry: Pouze a jen tvůj

Já: Dobrou Hazz

Harry: Dobrou Sar

V životě bych si nemyslela, že mě kluk dokáže udělat tak moc šťastnou, jako právě teď Harry. A s tímhle pocitem se prostě nejlíp usíná. Jenže to by mě někdo nesměl tak pevně obejmout a přitisknout si mě tak víc na sebe.

*Harry*

Jestli si ten kokot myslí, že mu to tak lehce projde, tak se šeredně plete. Sarah je moje a když to nedokázal zjistit nebo pochopit po dobrém. Musí to tedy po zlém. Já jsem ho varoval. Takže bohužel chlapče, ale dnes tě čeká ortel.

Nehodlám dál čekat než něco na Sarah zkusí. Sere mě, že v tom pokoji s ní dál zůstal, ale před Sarah dělám jakoby nic. Přitom když jsem jí psal o tom, že ji skutečně miluji, tak už jsem dávno seděl v autě a teď mířím do nemocnice. Samozřejmě, že Liam chce jet se mnou, takže se pro něj ještě musím stavit. Možná jsem mu tak trochu psal, že tam hodlám jet. Chvilku mě vyslýchal kvůli tomu, jak jsem se dostal z nemocnice a co mi David udělal. (On mi dělá do holky, to mi udělal.) A nakonec Liam řekl, že tam chce jet se mnou a podívat se tomu idiotovi do ksichtu.

''Myslíš si, že na ní něco zkusí?'' místo pozdravu se mě Liam hned na tohle zeptá.

''Já doufám, že má rád svůj život a nic na ní nezkus'' počkal jsem až za sebou zavře dveře od auta a pak jsem pokračoval dál v cestě.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | 29. listopadu 2016 v 21:47 | Reagovat

Ja se bojím 😱

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama