84. Poslední den

25. listopadu 2016 v 20:32 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
"Tak dělej ty špekoune" opřu se o zeď vedle zkušebních kabinek a podupávám si u toho nohou.

"Ježíš, když ono se to zaseklo" ozve se Gemmy naštvaný hlas z kabinky.

"Mám ti pomoc?" postavím se před dveře. A je mi jasné, že bude chtít pomoc.

"Se budeš smát" zakňučí Gemma jako kdyby byla malé dítě.

"Buď ticho a otevři ty dveře. Nebo tady zešedivím" začnu provokativně ťukat na dveře od kabinky a konečně se trochu pootevřou. Rychle vklouznu dovnitř a hned dveře za sebou zamknu. Otočím se a držím se abych nevyprskla smíchy. Gemma přede mnou stojí v ženském korzetu, který už má trochu přetažení přes hlavu, takže jí její ruce trčí nahoru.

"Ty vole" neudržím se nakonec a začnu se smát.

"Nesměj se a pomoz mi" trochu se ohne a kouká na mě škvírou pro hlavu. Stále se směji, ale zkouším u toho rozepnout zip.

"Frajerko, vždyť se cpeš do eska" všimnu si visačky.

"Myslela jsem, že se to nějak roztáhne" zaúpí.

"Jo jasně. Gemmo! Ty jsi těhotná a rveš na sebe esko. A ještě ke všemu korzet" směji se, protože se zip stále nechce pohnout.

"Myslím, že tě z toho jedině vystřihám, protože ten zip je jako přilepený" vzdávám snahu pohnout se zipem.

"Sarah a jak to vysvětlím těm nafoukaným prodavačkám? Brej den, jsem těhotná, ale zkusila jsem si sko. Nějak se to zaseklo a tak vám to vracím ve dvou kusech" začne sebou házet a vypadá u toho tak komicky, že se jí začnu zase smát.

"Jdi do hajzlu Sarah! Přestaň se sakra smát" vyjede na mě a já se stejně směji dál.

"Jsi kráva" snaží se mě naštvat, ale mě to stejně moje pobavení nezkazí.

"Zkusíme" nadechnu se, protože díky smíchu jsem trochu udýchaná. "Za to nějak zatáhnout" dořeknu konečně.

"Tak dělej, protože se mi začíná točit hlava" odstoupí ode mně a já hned chytám okraj korzetu. Začínám za něj tahat a Gemma se u toho všelijak vrtí. Látka trochu zakřupe, ale nakonec mi zůstává v rukách. Zatím co Gemma sedí na zadku v rohu kabinky. Nejspíš, když se z toho dostala, tak neudržela rovnováhu a spadla. Podívám se na ní a obě vybuchneme v hlasitý smích.

"Tak tohle už riskovat nikdy nebudu" vytrhne mi z rukou korzet a hodí s ním na židličku.

"A teď by jsi měla jít do oddělení pro těhotné" poradím jí a ona jen protočí očima. Prohlédnu si jí a všímám si, že se její bříško už trochu zvětšilo, ale radši jí to nebudu říkat, aby se nelekla nebo nenaštvala.

"Koukej" ukáže na břicho a položí si na něj ruku. Usmívám se na ní a ona vypadá šťastně.

"Počkej až to vytlačím. Budu mít hnusný pupek" zakrouží rukou po břiše a nakonec se otočí, aby si nasadila tričko.

"Budeš si ještě něco zkoušet?" otočím se na ní, když vrací korzet na svoje místo. Trochu jsem začala přemýšlet k čemu vlastně potřebuje korzet, ale radši to vědět nepotřebuji.

"Jsi normální? Po tomhle představení v kabince na to už dneska seru z vysoka" pohodí u toho jejími dlouhými vlasy a otočí se k východu. Následuji jí a radši nevnímám ty arogantní pohledy prodavaček.

"Jéé" zastaví se najednou prudce Gemma a já do ní málem narazím. Všimla si nějaké košile a mě je hned jasné, že v tomhle obchodě zůstaneme o něco déle. Prodavačky za pultem si mě prohlíží a potom si něco šeptají. Mám chuť na ní začít křičet, že vím, jak moc se sem nehodím, ale radši se jen na ně mile usměji. Jenže to je jen další popud k tomu, aby si o mě dál šeptali. Krávy debilní si myslí, že když pracují v drahém krámě, tak jsou nejlepší na světě nebo co?!

''Myslím, že si to zkusím'' otáčí se na mě Gemma s košilí v ruce a mě už se chce brečet z toho, jak moc chci jít pryč.

''Já na tebe počkám venku'' otočím se k ní zády a jdu prostě pryč. Koukám radši před sebe, protože nechci vidět znovu ty ksichty těch prodavaček. Venku je nechutné horko, ale mě se to líbí. Za těch pár dnů co jsme tady, tak jsem se koupala jednou. A to v bazénu a ještě proto, abych se probudila z menšího šoku. Musím se nad tou vzpomínkou zasmát. Je to jako kdyby to bylo už deset let co se to stalo.

''Bože ty debilky se teda tvářili'' ozve se vedle mě Gemma. Ani jsem si nevšimla, že už je taky pryč z toho obchodního pekla.

''Nechceš jít na pláž?'' zamrkám na ní řasami jako malé dítě.

''Máš snad plavky?'' pozvedne na mě obočí.

''Tak si pro ně dojedeme a pak pojedeme na pláž'' navrhnu jí a ona chvilku nad tím přemýšlí.

''Ne'' řekne nakonec. Cítím se trošku zklamaná, že se mnou nechce jít na pláž, ale nechci jí do toho nutit když nechce.

''Nepojedeme pro ně zpátky'' doplní ještě.

''Chceš jít ve spodním prádle?'' teď zase na ní pozvednu obočí já.''Ne! Dojdeme si je koupit'' zatleská vesele a rozejde se ulicí k dalším krámům. Jsem nucená si odfrknout a tím dávám najevo, že jsem hrozně moc nadšená. Samozřejmě to nadšení myslím ironicky. Možná bych tu pláž kvůli tomu ráda vynechala a vrátila se do baráku, kde bych si vytáhla plavky ze skříně a pak si lehla k bazénu. Jenže v tom už mě Gemma chytá za ruku a táhne mě do krámu a hned míří k plavkám. Netrvá to ani minutu a ona už má vybráno asi nejméně deset bikin, které si chce vyzkoušet. Já si nakonec vyberu jedny černé a po vyzkoušení jsem rozhodnutá, že další hledat nemusím.

***

"Ta voda je studená'' udělám krok dozadu, aby už se mě ta voda nedotkla.

''Ježiš, tak chtěla jsi se jít koupat nebo ne?'' stojí Gemma už po kolena ve vodě.

''Ale tak kdo by si myslel, že to bude tak studený?'' začínám couvat a vzdávám to, že bych šla vůbec do vody.

''Myslím, že do vody asi určitě půjdeš'' ukazuje na něco prstem Gemma a já se za tím otáčím. Stojí tam všichni od nás a je mezi nimi samozřejmě i Harry. Kde ty se tu berou?

''Ty jsi jim psala?'' otočím se zpátky na Gemmu a ona se na mě usměje jako kdyby byla největší neviňátko. Takže jim dala vědět, že tady budeme. To mi Harry ty plavky mohl přivézt. Ach jo Gemmo.

''Je to studený'' jdu směrem k nim a jsem rozhodnutá, že se radši upeču na sluníčku, než abych vlezla do té ledové vody.

''To zvládneš'' dá mi ruku okolo ramen Harry a tlačí mě do vody.

''Ne já nechci'' začnu se smát a snažím se dostat k místu, kde máme s Gemmou věci.

''Jak myslíš'' pustí mě a sám pokračuje do vody. Otočím se a pozoruji ho, jak ladně skočí do vody a aniž by dal najevo, že ta voda je vážně studená, si po vynoření upraví svoje mokré vlasy a začne na mě mávat. Zamávám mu nazpátek a sednu si do písku. Holčička vedle mě staví hrad z písku a mě se líbí jakou radost z toho má a tak ji pozoruji.

''Jdeš taky'' začnou na mě dopad kapičky vody a já se hned vzpamatuji. Harry stojí nade mnou a já si musím dát ruku před obličej, abych na něj lépe viděla, protože mi sluníčko svítí do obličeje. Zavrtím hlavou, že doopravdy nechci, ale on to nijak neřeší. Než jsem stačila něco namítat, tak si na mě lehl a já vypískla, jak byl studený.

''Pojď prosím'' nalepí se na mě mokrými plavkami.

''To mě musíš nějak donutit'' snažím se od Harryho nějak odtáhnout, ale protože na mě pořád leží, tak to nejde.

''Postav se'' zamračí se na mě a pomůže mi si stoupnout. Rychle si mě přehodí přes rameno a utíká se mnou do vody.

''Harry já nechci'' házím sebou, ale v tom dostanu ohromný studený šok. Rychle vyplavu a začnu kašlat, protože jsem si trochu lokla vody.

''Kurva'' vykřiknu.

''Je to trochu studený no'' připlave ke mě Harry a směje se u toho jako idiot.

''Trochu? Hodně!" cáknu po něm vodu.

''Hele kdo tady je'' dostanu vodou do obličeje a než se vzpamatuji, dostanu další. Všichni potom ve vodě děláme kraviny, jako kdyby nám bylo deset let. Potápěli jsme se, cákali po sobě vodou, závodili v tom, kdo nejdéle vydrží pod vodou a pinkali si míčem. Pro mě to byl zase další útěk od reality, ve které jsem nemusela myslet na svého otce, matku a ani sourozence. Uvidím sourozence vůbec někdy?

''Můžeš mi říct proč mě zase neposloucháš?'' zakřičí na mě Gemma a já dostanu ránu nafukovacím míčem.

''Jsi agresivní, jdi se léčit'' hodím po ní míčem zpátky.

''A ty jsi totálně mimo! Jdeš se léčit se mnou'' začne se smát. Házíme po sobě míčem a křičíme na sebe, jak dementní vlastně jsme.

''Už mám modrý rty?'' nakloní se ke mě Niall.

''Ne. Jsou pořád tak roztomile růžový'' odpovím mu a pošlu mu vzdušnou pusu.

''Ale zima mi je a důkazem je toho můj penis, který se scvrkl na velikost ženy a kulky mám nejspíš zaražený dovnitř'' podívá se do vody k místům jeho rozkroku a já po chvilce zírání na něj s výrazem 'Co jsi to teď sakra řekl?', vypuknu ve smích, který nedokážu zastavit a Niall mi také moc nepomáhá, protože se směje se mnou. Nakonec jsme oba spolu vyrazili k osuškám, které přivezli a rozvalili se na nich.

''Nechci si nějak stěžovat, ale mám mega hlad'' zakňučí vedle mě Niall a já si uvědomuji, jak velký hlad mám i já.

''Jak já bych si dala třeba pizzu'' zasním se.

''A já zase kuře'' řekne zase Niall.

''No nic, tak si dáme kuře i pizzu'' objeví se u nás najednou Harry a plní rovnou naše přání, naplnit žaludky.

***

Restaurace do které mě zatáhli byla na můj vkus trochu luxusnější a pro mě tedy bylo velice nepříjemné tady být. Všichni vás pozorují a koukají co to máte na sobě a že máte mokré vlasy. Jenže ani jeden z kluků se nenechal překecat, aby jsme jeli jinam. Ono i když se tři holky snaží překecat čtyři kluky, tak to prostě ty holky nikdy nemůžou vyhrát.

Každý jsme si něco vybrali a při čekání na obsluhu jsme si něco vykládali. Při příchodu číšnice jsem si všimla, jak se dívá na Harryho, který jí věnuje jeho zářivý úsměv. Zakryji si jídelním lístkem obličej a protočím oči. Bože, jak já bych těch nejradši odešla. Ale v tom mě někdo chytá za levou ruku, na které mám zásnubní prstýnek. Podívám se na pachatele a všimnu si, jak na mě Harry mrká a hraje si s tím mým prstýnkem. Pohled číšnice se od prstýnku nemůže odtrhnout, ale i přesto stále přijímá objednávky. Všichni si tedy objednáme a ona potom rychle odchází.

''Musel jsem jí ukázat, že už patřím jiné'' zašeptá mi Harry do ucha a já se na něj jen usměji. Jídlo, které každému přinesli, bylo výborné. Chovali jsme se trochu jako idioti a dávali si každý ochutnat ze svého jídla. Nejlepší pohled asi byl na Liama s Rir. Rir měla totiž špagety a Liam je nemohl z její vidličky všechny dostat do pusy, takže mu zapatlávaly obličej.

''Bylo to výborné, děkujeme'' promluvím na číšnice, která už sbírá prázdné talíře a tím jí za všechny poděkuji. Ona jen kývne hlavou a odejde. Zdvořilosti jí asi nikdo nenaučil. Ale proč bych si měla tenhle boží den kazit nějakou koní hlavou jako je ona?

Všichni jsme dopili svoje pití a konečně se rozhodli, že se vrátíme do společného domu. Kluci říkali, že potom pojedou pracovat a tak si můžeme s holkami udělat zbytek hezkého dne bez nich.

***

"Prý hezkého dne.. To je nuda" prská Gemma a já s Rir rozvalené na lehátkách před našim bazénem, zvedneme hlavu a podíváme se na Gemmu.

"Relaxuj" lehne si zase klidně Rir. Podívala jsem se na Gemmu, která na ní vyplázla jazyk a já se tomu začala smát. Jsem ráda, že jsem tu teď s nimi, protože lepší život neexistuje. Všechno co jsem si přála se teď stalo skutečností.

"Nemůžu uvěřit, že už pojedeme domu" ozvala se najednou Rir.

"Co? Kdy?" rychle jsem si sedla a podívala se na holky.

"Asi ve 3 ráno" usmívá se na mě a já nemůžu uvěřit, že to takhle rychle uteklo a že už pojedeme domů.

"Kurva!" vyskočím prudce na nohy a obě holky se na mě vyděšeně podívají.

"Tě něco kouslo do zadku nebo co?" postaví se naproti mě Rir.

"Letadlo" vypadne ze mě jenom tohle, protože víc ze sebe vážně nemůžu dostat.

"A jsme v hajzlu" postavila se už i Gemma a jde ke mě. Já stále stojím jako přikovaná a v hlavě mi bzučí.

"Co jí dát třeba nějaký prášky na spaní?" mluví Rir jako kdybych tam nebyla a mě i přijde jako kdyby mluvila z velké dálky.

"Sarah!" třese se mnou Gemma, ale já jenom vidím to letadlo, jak je ve velké výšce. Co když spadne, co když se něco prostě stane?

*Harry*

Vyřídit tady nějaký prodeje a papíry se trochu protáhlo a už se s kluky vracíme skoro v deset večer. Ještě nevím, jak řeknu Sarah, že už letíme zpátky. Ale snad to vezme v pohodě.

"No víš. Jsem se omylem prokecla" stojí přede mnou Viktorie, když vycházím do domu.

"S čím?" nechápu o co jde.

"Že už jedeme domů" zkřivý obličej do zvláštní grimasy a mě to nějak nedochází.

"Řekla to před Sarah" přitočí se k nám Gemma a já hned vykulím oči.

"A ona reagovala trochu špatně" doplní jí ještě Viktorie.

"Kde je?" řeknu trochu naštvaně.

"Dali jsme jí prášek na spaní. Takže teď spí. Zabaleno už má taky, takže je vlastně všechno v pohodě" usmívá se na mě Gemma.

"Co že jste jí dali?" snažím se trochu ujistit, že jsem snad přeslechl.

"Prášek na spaní" zopakuje mi to zase Gemma a dělá jako kdyby o nic nešlo.

"Ty vole, tak buď jí my opijeme a nebo dostane prášek na spaní. Tak to je hustý" směje se za mnou Niall a mě je Sarah líto, že jí takhle mučíme kvůli našemu cestování. Ještě jí musím nějak naučit být v klidu, když budeme létat. Protože létáme dost často.

***

Už se blížíme k přistání a já jsem rád, že let proběhl v naprostém klidu. Prášky na spaní zázračně stále působí a tak ani Sarah neví, že už bude za chvilku zase na zemi. Bůh ví kolik těch prášků do ní narvali, ale je pravda, že je to lepší nápad než jí opít. Sarah vedle spí s otevřenou pusou a už jí chybí jen slina u koutku. Vypadá spokojeně a tak jsem spokojený i já. Pilot nám konečně oznamuje, že jsem v pořádku přistáli a na mě teď je abych si vzal Sarah do náruče a donesl ji do auta.

Nebyl to moc problém projít letištěm s holkou v náruči. Tedy až na dalších pár utracených dolarů jako úplatek pro letištní policii, aby Sarah nechali a nevšímali si jí.

''Letadlo'' zakňučí Sarah v autě, když už vyrážíme domů.

''Už to máš za sebou'' dám jí ruku na koleno a pomalu jí po něm hladím.

*Sarah*

Rychle otevřu oči a rozhlížím se po Harryho Range Roveru. Já jsem vážně celý let byla mimo?

''Jak to, že o letu vůbec nevím?'' podívám se na Harryho, který se hned začíná blbě smát.

''Holky ti daly pár prášků na spaní'' mrkne na mě a pak zase svůj zrak soustředí na silnici.

''Už budeme doma'' oddychnu si a usmívám se u toho.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | 25. listopadu 2016 v 22:03 | Reagovat

Tak ten Niall ve vodě to zabil a holky s těmi prášky :-D  :-D  :-D  Lepší beztak ale byl ten alkohol :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama