76. Krabička překvapení

23. října 2016 v 20:00 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
*Sarah*

Harrymu se nedalo říct ne a tak jsem z něho slezla a zase se přemístila ke krabičce. Prohlížela jsem si znova ty božské diamantové náušnice a chystala se prohledat víc krabičku.

''Honem pojďte, Camil dělá scény'' vtrhl k nám do pokoje rozespalý Niall a tím jsem musela krabičku nechat krabičkou. Zase jsem ji položila na postel a následovala Nialla. Harry šel po mém boku a já mu věnovala jeden úsměvem. Jenže on se mračil.

''Do té krabičky se podívám hned, jak to půjde'' zkusila jsem ho donutit k úsměvu.

"Dobře'' usmál se na mě konečně a já přemýšlela co by se do takové malé krabičky ještě vešlo. Pokaždé mi vyšla stejná odpověď, ze které se mi rozbušilo srdce a potili se mi dlaně.

Došli jsme dolů do obýváku a při rozhlédnutí se po místnosti jsem viděla, že jsou všichni venku na terase a Camil tam na Louise rozhazuje rukama. Samozřejmě, že tohle jsem musela vidět a tak jsem bez dalšího rozmýšlení tam vyrazila.

''No a co? Ty jsi stejně jenom idiot, se kterým bych nikdy nic neměla'' křičela na Louise a ten jako kdyby jí ani nevnímal. Pozoroval okolní svět a ještě se u toho usmíval. Nejradši bych ho za tenhle přístup poplácala po zádech.

''A celá tahle parta je divná. Vůbec nevím co tady s vámi dělám!'' chytila se za čelo a čekala až jí někdo odpoví.

"To taky nevíme" ozval se Niall.

''Je trapná co?'' naklonila se ke mě Gemma.

"Hlavně je to kráva" odpověděla jsem jí a přitom pořád pozorovala Camil, která zase něco říkala.

''Mám nápad'' šibalsky se na mě usmála a já se k ní naklonila ještě blíž abych si vyslechla její plán.

''Je horko'' řekla jenom a já to nečekaně zase nepochopila.

"Je horko a co?" nadzvedla jsem jedno obočí.

"Camil je určitě horko'' protočila očima, když se snažila mi plán znovu vysvětlit.

''Jooo, jakože ty myslíš'' došlo mi o co jde. Gemma rychle zakývala hlavou a pak jsme obě vyšli směrem ke Camil. Já jsem se, ale zastavila asi zastavila metr od Camil a čekala na správnou příležitost.

"Hele jestli si chtěla Louisovi ublížit, tak jsi pěkná svině. Nedělej tady bordel a jdi pryč. Prostě jsme si s tebou všichni nesedli. Ale to neznamená, že se tady musíš takhle projevovat" začala na ní mluvit Gemma. Zněla příjemně a rozumně.

"Jakože jsme si nesedli? Aha" začala se hlasitě smát.

"Takhle všem dokazuješ, že jsi úplně vypatlaná" vložila jsem se do konverzace já.

"Jsi divná. Jak si taková nicka jako ty, mohla najít Harryho? Ty na něj nemáš" dala si ruce v bok. Protočila jsem očima a pak se podívala na Harryho. Ona měla pravdu. Já jsem nicka a Harry je něco jako vyšší vrstva. Nechápu, jak mě může milovat.

''Camil?'' promluvila na ní Gemma, která si asi všimla, že jsem se nad Camil slovy zamyslela.

''Co je?'' vyjela na ní a zpět se k ní otočila.

''Nadechni se'' a to byl do Gemmy signál pro mě. Dvěma rychlými kroky jsem se ke Camil přemístila a pak do ní pořádně strčila. Ona to jak se dalo čekat neustála, párkrát zamávala rukama a pak zahučela rovnou do bazénu. Začala jsem se vítězoslavně usmívat a otočila se na ostatní.

''Hezky!'' zapískal Louis a šel si s námi plácnout.

''Vy bestie'' vynořila se Camil s křikem.

''Drž hubu. A bacha, teče ti řasenka'' poslala jsem jí vzdušnou pusu a všichni jsme jí tam jednoduše nechali. Tohle někdo může považovat za šikanu, ale ona si nic jiného nezasloužila. Dokážu si jí představit jako holku co na škole šikanovala ostatní a měla všechno co chtěla. Já jsem ve škole byla ta šedá myška a těmhle namyšleným holkám jsem se vyhýbala obloukem. A díky bohu ony mě také.

Na terase ještě zůstal Louis a něco jí řekl, ale to už jsem neslyšela. Pak se otočil a šel za námi dovnitř, kde jsme si všichni sedli do obýváku na pohodlné křesla a gauč. Jen Louis se vydal jiným směrem.

"Sarah můžeš na chvilku?" otočil se na mě.

"Hned jsem tady'' otočila jsem se rychle na Harryho, který se ze široka usmíval a já tak věděla, že mu to nevadí. Vstala jsem a rozeběhla jsem se za Louisem po schodech. Našla jsem ho v jeho pokoji, jak dával holčičí věci do kufru.

''Pomůžeš mi prosím?'' vzhlédl ke mě od kufru. A tak jsem začala brát další věci ze skříně a podávat mu je.

''Kolik toho sakra má?'' hodila jsem po Louisovi další věci.

''Je to typ holky, co si vozí celý šatník. A ještě dneska byla nakupovat'' ukázal Louis na spousty tašek u prosklené stěny.

''Jak to chceš všechno zabalit?'' sedla jsem si na postel a pozorovala tu spoustu oblečení.

''No vzhledem k tomu, že to platila bohužel z mojí kreditky, tak to nikam neodjede'' zapnul zip na druhém kufru a postavil je přede dveře.

''Dojdeš to tam jako vrátit?'' dál jsem si prohlížela ty tašky.

"Ne, je to tvoje'' mrkl na mě.

''No tak to ne, děkuji'' zvedla jsem ruce na protest.

''Ne ne. Já chci, aby jsi si to vzala''

"Tak já dám taky něco Gemmě'' napadlo mě.

"No to nevím jestli vyjde, když za chvilku bude mít obří pupek'' zasmál se Louis a měl pravdu.

''Tak to třeba bude nosit po porodu no'' pokročila jsem rameny. Nevěděla jsem, jak bych mu nejlépe měla poděkovala, a tak jsem se postavila a objala ho.

''Jsem rád, že teď patříš do naší rodiny'' více mě stiskl v objetí.

''Já taky'' nadechla jsem se šťastně.

"Neber si k srdci, co říkala o tobě a Harrym" odtáhl si mě od sebe. Jen jsem se přestala usmívat a nevěděla co mu odpovědět, protože už jsem si to trochu k srdci vzala.

"Sarah poslouchej mě" chytil mě a šel se se mnou posadit na postel.

"Harry tě vážně miluje. Ze začátku si to nechtěl připustit, ale teď už to ví. On byl dřív samá kurva a žádný pevný vztah. Jednou za mnou přišel a řekl 'Nikdy nechci pořádný vztah. Chci jen holky šukat a pak je nechat být' a nedávno za mnou přišel a řekl 'Beru to zpět. Sarah chci už navždy'. On je do tebe zamilovaný až po uši" pohladil mě ke konci po ruce.

"Ale jak to, že já?" neudržela jsem se nezeptat.

"Jednou to štěstí přijít muselo." Měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Jenže to mám jenom splašený hormony z menstruace. Měla jsem už trochu slzy v očích, ale Louis tomu zabránil tím, že se zvedl. Už bylo na čase se vrátit k ostatním. Louis a já jsme si každý vzal jeden kufr plný Camil oblečení a nesli jsme jí je. Sešli jsme schody a kufry položili před vchodové dveře. Camil akorát jen v podprsence a tangách přicházela z terasy.

''Zavolal jsem ti taxík'' nevěnoval jí Louis vůbec svůj pohled a šel si sednout mezi ostatní. Já jsem ho chtěla následovat, ale Camil mi stoupla do cesty.

''Tímhle to určitě nekončí'' mluvila mi do obličeje a to mi bylo dost nepříjemné. Viděla jsem, že se Harry začal trochu zvedat a i ostatní ztichli.

''To se pleteš, protože ty pro mě končíš'' odstrčila jsem jí od sebe a šla od ní pryč. Sedla jsem si na opěrku ruky u gauče vedle Harryho rozhodnutá už Camil naprosto ignorovat.

"Co plánujeme na dnešek?" zeptal se všech Liam. Já si ho všimla až teď, že je tady vlastně taky. Ta jeho holka seděla po jeho boku a byla docela dost pěkná. Ani nevím, jak se vlastně jmenuje. Znám jí jenom jako kamarádku Liama.

"Harry? Jak se ta holka jmenuje?" zašeptala jsem, aby mě slyšel jenom Harry.

"Viktorie" zašeptal nazpátek. Má hezký jméno.

"Mohli by jsme zajet dolů do města oslavit.." zmlknul Niall při pohledu na Harryho.

"Sarah pojď ještě nahoru" chytil mě Harry za ruku a vyrazil se mnou zase směr schody.

"Ta krabička" připomněl mi na schodech. Nervózně jsem za ním skákala do schodů a pak rychlými kroky došla do pokoje. Krabička ležela stále ve stejné poloze na posteli a já se jí snad i bála dotknout. Harry mě pozoroval a já s třesoucíma rukama ji znova vzala do dlaní.

"Dej pryč ten molitan" poradil mi a já to udělala. Byl tam složený papírek. Krabičku jsem zase položila na postel a papírek z ní vyndala. Pomalu jsem ho rozložila a přečetla úhledně napsaný vzkaz.

Miluji Tě

S krásným pocitem jsem se otočila na Harryho a najednou jsem přestala dýchat. Jeho zelené oči na mě prosebně koukali. On přede mnou klečel a v ruce držel další krabičku, která byla otevřená a v ní velký stříbrný prstýnek s diamantem.

"Vezmeš si mě prosím?" zašeptal něžně. Moje oči se zaplavily slzami a já ze sebe nemohla dostat ani hlásku. Zavřela jsem oči a snažila se alespoň trochu vzpamatovat.

"Ano" dostala jsem konečně ze sebe, když jsem oči otevřela.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 23. října 2016 v 21:40 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! BUDE SVATBA! JUPÍÍÍÍ <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama