59. ,,...Ale nekousat''

9. října 2016 v 15:22 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
*Harry*

Tiše jsme s Liamem seděli v obýváku a koukali ven na město.

''Myslíš, že se sem vrátí?'' postavil jsem se a koukl se z okna dolů.

''Počkej'' řekl Liam a vytáhne telefon z kapsy u kalhot.

''Čau kámo, hele nevíš, kde je Sarah?- Harry ji hledá.- Fajn.- Zatím" mluvil do telefonu. Když ho položil, tak se postavil vedle mě.

''Mluvil jsem s Niallem, jestli neví něco o Sarah, ale prý ne'' sklesle se na mě podíval. Zakýval jsem hlavou a pak ji s výdechem zaklonil.

''Jeď domu a třeba si zaběhej.. Odreaguješ se'' otočil se na mě Liam. Neodpověděl jsem mu a zase svůj pohled soustředil na život tam pode mnou.

**

Doma bylo ticho a Louis už tady taky nebyl. Chodil jsem jen tak po chodbě a koukal na bordel, který tady zůstal z té mojí párty. Neměl jsem sílu cokoliv uklízet a tak jsem se rozhodl, že potom zavolám Chice, aby přijela uklidit.

To ticho v domě mě nudilo a tak jsem se nakonec přistoupil na jednu z Liamových rad. Šel jsem se převléknout do své šatny a vzal si ještě ručník, který jsem si zatím hodil přes rameno. Nezamkl jsem za sebou ani vchodové dveře, protože se mi to zdálo trochu zbytečné a ani jsem na to nějak nemyslel. V posilovně jsem ještě jen tak zase chodil a nakonec jsem se rozhodl si pustit nějaké písničky, které by mi při běhání mohli trochu pomoc se alepoň trochu odreagovat. Jak jsem tak prohlížel písničky, tak jsem objevil písničku, která se líbila Sarah. Musel jsem se pousmát nad tím, jak si jí tenkrát zpívala a já se nečekaně připojil. Vlastně jsem se tenkrát nehlídal a začal jsem zpívat sám od sebe. Pak vzniklo to, že nechci už zpívat nahlas a ona se naštvala. Seděla naštvaně v tom autě a vypadala u toho tak roztomile. Posadil jsem se na zem a se zavřenýma očima jsem poslouchal tu písničku. Teď by ji Sarah zazpíval hned a s radostí.

*Sarah*

Vypnula jsem motor a s velkým nádechem jsem otevřela dveře od auta. Pomalu jsem šla k vchodovým dveřím a zaťukala jsem na ně. Rozhlížela jsem se okolo sebe a čekala až mi konečně otevře dveře, ale nic. Vzala jsem za kliku a bylo odemčeno. Samozřejmě, že mi to nedalo a já vlezla dovnitř. Takový bordel co tady byl, to bylo až odporné. Flašky a papírky se tady válely po zemi. Dokonce jsem našla i podprsenku, kterou jsem radši jen překročila a dál procházela místnostmi v přízemí. Zase jsem se dostala na chodbu a Harryho jsem nikde neviděla. Dokonce ani na zahradě.

''Harry?'' řekla jsem trochu tiše a bylo mi jasné, že kdyby byl Harry vedle mě, tak by mě stejně neslyšel. Odkašlala jsem si a zkusila to znovu. Jenže nikdo mi neodpověděl. Že by nebyl doma? Ještě jsem se nebyla podívat nahoře a tak jsem se vydala nahoru do pokoje, který mi dřív patřil. Otevírala jsem pomaloučku dveře a vlezla do pokoje. Všechno vypadalo naprosto stejně, jak jsem to tady nechala. Jen postel nebyla ustlaná. Někdo v ní očividně spal, radši ani nechci vědět kdo a nebo kdo s kým. Liam ale přece říkal, že Harry a sám. Pokrčila jsem nad tím rameny. Vyšla jsem zase ze svého pokoje a zamířila do Harryho pokoje. Tam taky bylo prázdno a jeho postel byla ustlaná.. Mám možnost, že někdo byl tak hodný a ustlal po sobě a nebo v ní Harry vážně nespal a spal v té mojí posteli. To by znamenalo, že by mi Liam říkal pravdu? Já prostě nevím čemu mám věřit. Ale kde by teď mohl být Harry? Zase jsem seběhla po schodech dolů a vyšla před dům. Harryho auto tady bylo. Jenže Harry je bůh ví kde. Stála jsem u auta a přemýšlela, že zase odjedu a pak jsem si všimla domku.

''No jasně, posilovna'' plácla jsem se dlaní přes čelo a vyrazila směrem ke dveřím. Celou cestu co jsem se blížila k posilovně jsem přemýšlela, jak mám vejít dovnitř a co mám řikat a jestli se mám usmívat nebo ne.

Už jsem stála u dveří a slyšela jsem hrát hudbu. Ta písnička mi něco připomínala, ale já byla tak nervózní, že jsem si nemohla vzpomenout odkud ji znám. Stála jsem dost dlouhou dobu za dveřmi a zhluboka dýchala. Začala jsem u dveří poskakovat a snažila se uklidnit. Pak už jsem konečně otevřela dveře a podívala se do místnosti. Seděl tam opřený u zdi se zavřenýma očima. Vzpomněla jsem si na to odkud tu písničku znám. To je přece ta, jak se mi hrozně moc líbila. Potichu jsem zavřela dveře a šla k němu, kde jsem si před ním sedla na zem do tureckého sedu. On o mě nevěděl a já si ho jen prohlížela. Přemýšlela jsem co říct jako první větu. A měla jsem tolik nápadů, ale všechny byly tak pitomý...

*Harry*

Písnička hrála trošku hlasitěji, ale já jsem byl líný se zvednout a jít ji ztlumit. Nad ničím jsem nepřemýšlel a jenom jsem tak relaxoval.

''Ta písnička je pořád hezká'' uslyšel jsem dívčí hlas. Okamžitě jsem otevřel oči a ona seděla v tureckém sedu naproti mě a dokonale, i když se trochu nejistě usmívala. Byl jsem úplně mimo a koukal na ní s otevřenou pusou.

*Sarah*

Nakonec jsem se rozhodla říct první větu, která ze mě prostě hned vyleze.

''Ta písnička je pořád hezká'' promluvila jsem k němu a pousmála jsem se. Musela jsem mluvit hlasitěji díky zvýšené hlasitosti hudby. Nevěděla jsem, jak se mám tvářit a očima jsem těkala různě po něm, po svých rukách a po místnosti. Harry otevřel oči a pak je vykulil. Spodní čelist mu spadla dolů a já pořád čekala jestli něco řekne a jemu to trvalo, tak hrozně moc dlouho.

''Jsi tady'' skočil po mě a objal mě. Chvilku jsem byla hrozně zdřevěnělá a zmatená, ale pak jsem ho také obejala.

''Měli by jsme si promluvit'' odstrčila jsem ho od sebe. On vstal a šel k přehrávači písniček, ale nevypnul to. Pouze to ztlumil. Zase se vrátil ke mě a chytil mě za ruku.

''Proč ta holka Harry?'' začala jsem si kousat kůžičku rtu vevnitř v puse.

''Já se sám nechápu Sarah. Byl jsem úplně mimo, vůbec nevím co to do mě vjelo. Odpustíš mi to?'' zmáčkl víc mojí ruku. Jeho výraz byl trochu zvláštní a to co říkal mi přišlo jako už víckrát použité. Ale tohle mi ještě Harry neřekl a tak je to jen moje představa.

''Já bych se měla omlouvat, byla to všechno blbost'' sklopila jsem zrak na svojí ruku v jeho ruce.

''Jenže já jsem se potom choval hrubě. Řekni, že mi odpouštíš'' chytil mě svojí druhou rukou za bradu a zvedl mi tak hlavu.

''Já už jsem ti dávno odpustila'' slzy se začaly drát ven z mých očí, ale já se snažila abych nebrečela. Nechci z tohohle okamžiku udělat příliš moc velké drama. Jenže bohužel, slzy už mi stékaly po tvářích a já skočila Harrymu okolo krku. Objímali jsme se tak pevně a já brečela víc a víc.

''Zazpívej mi'' zavzlykala jsem mu do ucha. Písnička hrála pořád dokola a on se k ní připojil. Zpíval mi do ucha svým chraplavým hlase a u toho mě hladil po zádech. Zpíval tak hrozně moc dokonale, že jsem už pomalu přestávala brečet.

''Stýskalo se mi po tobě'' přerušila jsem jeho zpěv.

''Mě po tobě hrozně moc. Tohle už mi nikdy nedělej Sarah'' odtáhl se ode mě. Byli jsme u sebe tak blízko a koukali si do očí. Věděla jsem, že teď chci udělat jenom jedno. Vyjela jsem po Harryho rtech těmi svými a začala ho líbat. On neprotestoval, natáhl svoje nohy a já si sedla na jeho klín. Svou rukou mi vjel do vlasů a druhou si mě k sobě víc tiskl. Líbali jsme se tak měkce a pomalu, jenže on pak najednou přestal.

''Sarah?'' podíval se do mých očí.

''Ano Harry?''

''Miluju tě'' zašeptal.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 10. října 2016 v 16:50 | Reagovat

ÁÁÁÁÁ! On jí to přiznal! Jdeme slavit!!!!! <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama