56. Co mám dělat?

9. října 2016 v 15:20 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Moje ruka byla tak těžká a nechtěla se vůbec zvednout, aby zaklepala. Vážně jsem se musela přemoct, abych zaklepala. Přišlo mi, že se přemlouvám asi hodinu, ale nakonec jsem to dokázala. Zaťukala jsem třikrát a dost nahlas. Ještě mám čas utéct. Dělat, že jsem tady nikdy nebyla. Vážně už jsem začala couvat, ale pak se otevřely dveře. A v tu chvíli jsem si říkala, že jsem vážně měla utéct.

''Ahooj'' pozdravila mě holka v růžovém králičím oblečku.

''Je Harry doma?'' zaskřehotala jsem trochu překvapeně.

''Je v posteli'' usmála se jako kdyby byla nejvíc vypatlaná na světě a díky jejímu smíchu jsem potom pochopila, že nebudu daleko od pravdy. Podívala jsem se za ní do toho baráku, který jsem tak dobře znala a uviděla tam spoustu dalších holek, jak se buď povalovaly po chodbě a nebo se upravovalyu zrcadla své rozmazané řasenky.

''Tak já zase půjdu'' začala jsem ustupovat od dveří a ona jen pokrčila rameny a začala dveře zavírat. Jenže než jsem se stihla otočit, tak vyšlo pár dalších holek, co na sobě měly minimum oblečení.

''Ten to večer rozbalil co? Říkám ti, že má fakt šikovný ruce a dokonale líbá'' říkala jedna holka té druhé a spolu se tomu zasmály. Vyjeveně jsem na ně koukala.

''Počkej'' zvedla jsem ruku a tím zarazila dveře než se úplně zavřely. Holka zase otevřela a podívala se na mě.

''Řekni panu Stylesovi, že mu jedna holka vzkazuje, že rychle pustil Sarah k vodě'' a teď už byl správný čas odejít. Tohle všechno co jsem teď viděla mi stačilo, abych si uvědomila, že Harry je jiný než já.. On si pozve šlapky a nějaké playboy holky a užívá si. Zatím co já se trápím. Tohle je už jiný. Nejde už jen o pouhou pusu, ale o to, že si pozval děvky a užíval si s nima. Zabraná do myšlenek, jak mě Harry moc zklamal, jsem nasedla do auta a odjela pryč. Nechtělo se mi jet do Liamova bytu a tak jsem zamířila na vyhlídku, kde jsem se naposledy viděla s Harrym.

*Harry*

Ráno mě probudil smích nějaké holky, který se ozýval zpoza dveří. Zavrčel jsem a zabořil hlavu do polštáře. Pořád na něm byla cítit Sarah. Chvilku jsem se ještě povaloval v její posteli a pak se rozhodl, že tu holčičí bandu vypakuju ze svého domu.

''Brý ráno kocourku'' nalepila se na mě hned jedna zrzka a jsem ji od sebe odstrčil.

''Párty končí, všichni běžte domu'' řekl jsem, když jsem vkročil do obýváku. Pár holek se na mě nechápavě podívalo a pak se začaly oblékat a odcházet. Konečně tady zůstal jen Louis. Seděl rozvalený na gauči a rozdýchával, nebo se alespoň snažil rozdýchat svojí kocovinu.

''Tak co bro, jak jsi na tom?'' posadil jsem se na protější křeslo.

''Ta jedna čubka mi dala dost zabrat kámo. Jsi sem pozval jen nymfomanky ne?'' chytil se za hlavu.

''Nevim kámo'' povzdychl jsem si nad svojí blbostí, že jsem je sem vůbec pozval.

''Kde je Liam?'' rozhlédl jsem se okolo sebe a pak se podíval zase na Louiho.

''Jel něco vyřídit. Prý ti jede zachránit prdel nebo co'' nahodil výraz, že nechápe o co jde a zase spadl do svého dostávání z opice po alkoholu a sexu s každou, která to po něm chtěla.

''Hazzoušku mám pro tebe vzkazík'' stála nějaká blondýna u dveří a koukala na mě. Vypadala jak nějaká barbie. Povytáhl jsem obočí a čekal až z ní něco vypadne.

''Bylo to něco, že ti někdo vzkazuje, že končíš? Nebo něco takovýho. Já nevim, já si to nepamatuju'' začala se smát a já s kroucením hlavy nad její inteligencí, ji začal ignorovat. Vůbec nechápu co to má znamenat, tak se tím nemusím ani zaobírat.

''Počkej nějaká Hannah? Harach? Nebo nějak tak to jméno bylo'' čekal jsem, že se jí začne kouřit z hlavy nad tím, jak usilovně přemýšlela.

''Sarah?'' ozval se najednou Louis. Mrštil jsem po ním pohledem a pak po té holce.

''Jo přesně tak se jmenovala, že prej končíš no'' sedla si vedle mě na opěrku křesla. Chvilku jsem tak seděl a čekal až mi všechno dojde. Takže Sarah byla tady, viděla ty holky a mě nemohla najít. Myslí si, že jsem si užíval. Kruci! Rychle jsem se postavil, ale někdo mě chytil za zápěstí. Podíval jsem se za tou drzou osobou a byl to Louis.

''Sedni si a čekej, prosím'' stáhl mě k sobě na gauč a já znova nechápal o co jde.

''Asi jsem si nějak přeležel vedení nebo co, ale nechápu o co tady jde'' chytil jsem se za hlavu a vydechl. Holka co se uvelebila naproti v křesle, kde jsem ještě před chvilkou seděl, se začala smát. Oba jsme se po ní s Louisem podívali a myslím, že jsme mysleli na to samé. Ta holka v té její hlavě má úplně nasráno.

''Běž si třeba zaběhat a nebo zaposilovat, ale nikam nejezdi. Ono se to vysvětlí, fakt'' věděl jsem, že Louis ví něco co já ne a mě to vytáčelo. Chtěl jsem něco říct, ale Louis se na mě podíval dost vražedným pohledem a já zase zavřel pusu. Ta holka na nás koukala a přiblble se usmívala. Měl jsem takovou chuť ji chytit za vlasy a vyhodit, ale v mojí hlavě naskakovalo tolik otázek, že jsem nedokázal nic dělat.

*Sarah*

Stála jsem na vyhlídce a pozorovala rozespalé město. Přišlo mi tiché a pokojné, ale nikdy nevíte co se odehrává za zdmi těch na oko vypadajících pokojných domů.

Co já vlastně mám? Jen utrpení a zlomené srdce. Ve výšce asi 450 m jsem začala přemýšlet úplně jinak. Život je k hovnu. Proč žiju, když nemám pro co? Proč musím snášet jen utrpení? Když jsem konečně šťastná, tak proč se to musí posrat? Tolik otázek a odpověď mi vyšla vždycky stejná. Skoč a tím to utrpení zmizí.

Přelezla jsem zábradlí a postavila se na okraj jedné skály. Při pohledu dolů jsem chytala závrať.

''Nemá cenu skákat'' uslyšela jsem hlas za mnou. Otočila jsem se a uviděla muže, který vypadal, že už pár měsíců neviděl sprchu.

''Co?'' chytila jsem se pevně zábradlí.

''Když skočíte, tak vás potom někdo bude muset uklidit. Nechutná představa já vím, ale je pravdivá. A já budu muset jít na policii jako svěděk, ale říkám předem, že mě na policii lidi moc rádi nevidí. Nepochopte mě špatně, ale jste mladá. Celý život máte před sebou a nějaká zkažená láska vám ho přece nevezme ne?'' opřel se o zábradlí a pak z kapsy vytáhl nedopalek cigarety a zapálil si ho.

''Proč myslíte, že jde o lásku?'' podívala jsem se na něj ještě líp a viděla starého muže, který měl tolik vrásek, ale snažil se je schovat pod neostříhanými vlasy.

''Poznám to.. Pár let už za sebou mám. Jen jedno ti povím, nemám nejkrásnější život, ale nikdy mě nenapadlo skočit nebo jakkoliv jinak spáchat sebevraždu. Život jsi nedostala jen proto, aby jsi si ho potom zase vzala'' zahodil nedopalek a z kapsy vylovil další. Koukala jsem na něj a přemýšlela nad jeho slovy.

''Polez prosím zpátky'' natáhl ke mě ruku a chtěl mi pomoc přelézt k němu přes zábradlí. Chci poslouchat neznámého muže a nebo to vyřešit po svém?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 10. října 2016 v 16:37 | Reagovat

Přežije! To je jasnýýý! Ale naprosto famózní!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama