47. Zemřel?

9. října 2016 v 15:08 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Chodila jsem po chodbě, seděla jsem na sedačkách a i na nich ležela. Čas utíkal a mi pořád nevěděli jestli je Niall v pořádku nebo ne.

''Víte něco?'' uslyšela jsem hlas za sebou a otevřela jsem oči. Nade mnou stál Harry a krásně se usmíval. Posadila jsem se na sedačkách a Harry si sedl vedle mě.

''Jsi unavená co?'' pohladil mě po stehně.

''Trochu jo'' zívla jsem nečekaně. Rozhlédla jsem se po chodbě a Gemma tady nebyla.

''Gemma?'' koukla jsem se na Harryho a ten pokrčil rameny, že netuší. Asi šla na záchod a tak jsem vstala a šla ji hledat. Doopravdy byla na záchodě a myla si ruce.

''Všechno v pořádku?'' stoupla jsem si vedle ní a podala ji papírové ubrousky na utření rukou.

''Jen je mi nevolno'' oznámila mi a s vykulenýma očima se rozeběhla zpátky do kabinky. Šla jsem tam za ní a při zvracení ji držela vlasy. Trochu se mi zvedal žaludek, ale snažila jsem se to ustát. Nemám moc ráda, když vidím lidi zvracet, ale teď se to snažím ustát.

''Nechceš třeba vodu?'' hladila jsem ji po zádech, když už se trochu uklidnila.

''Už budu v pohodě. To se prostě stává" chviličku ještě seděla u záchodové mísy a pak vstala a šla si vypláchnout pusu.

''To máš z nervů?" podívala jsem se na ní v zrcadle.

''To neřeš'' odpověděla jednoduše a odcházela pryč ze záchodů, ale u dveří se zastavila.

''Pojď. Dáme si spolu čaj'' rychle jsem se za ní rozběhla a na chodbě jsme v klidu spolu šli k automatu na slibování čaj.

''Co si dáte?'' zeptal se nás Harry opřený o automat.

''Čaj. Dva čaje" oznámila mu Gemma.

''Ségra nechceš radši kafe?'' pozvedl na Gemmu obočí.

''Ne děkuju. Chci jen čaj'' usmála se na něj. Harry hodil peníze do automatu a Gemma si vybrala čaj.

''A co ty Sar. Nechceš kafe?'' usmál se na mě a já zavrtěla hlavou, že ne.

Zase jsme si všichni šli sednout a já s Gemmou jsme usrkávali čaj. Byl citronový a hrozně dobrý. Koukla jsem se na Harryho a ten hodil hlavou směrem ke vchodu. Nepochopila jsem, co tím myslel a tak jsem na něj jen koukala. Prsty naznačil, jestli půjdu kouřit a já hned vstala a vyrazila ven.

''Tohle jsem potřeboval" vyfoukl Harry kouřový dým z pusy.

''Jak je dlouho Gemma s Niallem?'' koukla jsem se na Harryho, který vypadal zaraženě.

''Nevim asi tak čtyři roky'' odpověděl rychle a vytáhl telefon z kapsy.

''Oni se chtějí vzít?'' zeptala jsem se zase.

''Jo chtěli by. Jak tohle víš?'' odklepal si popel ze svojí cigarety.

''Louis mi vyprávěl o všem. I o tom, jak jste se poznali'' pousmála jsem se a přiložila si cigaretu k ústům.

''Doufám, že ti neřekl úplně všechno, protože já ti chci taky něco povyprávět" udělal Harry jeden krok ke mě a dal mi ruku okolo pasu. Objala jsem ho a zabořila hlavu do jeho hrudi.

''Měli bychom se vrátit. Nebo chceš jet domů?'' chytil mě za ramena a oddálil mě od sebe.

''Chci tady zůstat'' moje rozhodování netrvalo moc dlouho, protože jsem chtěla hned vědět, jak je na tom Niall. Šli jsme tedy s Harrym zpět dovnitř a než jsme si stihli sednout, tak vyšel nějaký doktor.

''Příbuzní?'' prohlásil do tiché místnosti.

''Já jsem snoubenka'' zvedla se Gemma. Doktor ji chytil za loket a táhl ji pryč od nás. S kluky jsme si vyměnili pohledy, ale nikdo nepromluvil. Zadržela jsem dech a v duchu počítala do sta. Už jsem měla 89 a Gemma se vrátila se slzami v očích.

''On'' vzlykla a mě něco píchlo u srdce. Otevřela jsem pusu dokořán a nedokázala promluvit. Jak se tohle mohlo stát?

''Zemřel?'' zašeptal Liam a Gemma se na něj podívala a stekla ji slza po tváři.

''Můžete se na něj jít podívat'' vykoukl lékař ze dveří a zval nás dovnitř. Chci tam jít, chci ho vidět?

''Ne'' koukla se Gemma na Liama a ten si hlasitě oddechl.

''Co ne?'' těkal Louis očima mezi Liamem a Gemmou.

''Není'' vzlykla zase Gemma.

''Tak proč brečíš?'' vstal Louis a podával ji kapesník.

''Jsem šťastná a nějaká přecitlivělá'' smrkala do kapesníku.

Všichni jsme se začali hrnout do dveří a když jsme tam konečně dostali, tak jsme stejně zůstali stát a koukali na Nialla, který ležel připojený na různé přístroje a měl nějakou hadičku v puse.

''Dejte mu pár týdnů'' položil mi doktor ruku na rameno, protože jsem mu byla nejblíž.

''Děkujeme Phillipe'' kývl Harry a doktor odcházel pryč. Harry šel za ním a ještě se na mě stihl usmát. Dál jsem tam stála a koukala na zázrak, který ten doktor Phillip dokázal. Zachránil život tomu roztomilému blonďáčkovi. Vzpomínám si, že jsem s ním boxovala a taky, že jsem se s ním smála. Je to báječný kluk.

**

''Dobrou'' zahučela jsem a vyšlapávala schody nahoru do svého pokoje. Oni mi odpověděli to samé a dál pokračovali v řešení dnešního zkaženého obchodu. Harry se po mě vždycky divně podíval, když se bavili o TÉ věci, kterou od nich koupil. Nikdo z nich neřekl, co to bylo za věc. Bylo to trochu znepokojující, že mi to nechtěli říct. Kvůli jaké věci to bylo, že jsem i já musela střílet po lidech.

Sedla jsem si na postel a koukala na protější stěnu. Tahle stěna ode mně schytala ránu hřeben, když jsem byla na Harryho naštvaná. Moje paměť už byla zpět a já si vybavovala všechno, co jsem potřebovala. Trvalo to jen pár dní co jsem byla pryč z nemocnice a teď je v ní Niall.

Vzpomínka, která mohla být stará tak pět až šest hodin se mi vybavila a připadalo mi to, jako kdybych si ji promítala na protější stěnu. Stál tam ten chlap a chtěl vystřelit na Harryho, ale já jsem byla rychlejší. Zabila jsem člověka. Ruce se mi nad tímhle rozklepaly a něco mi svíralo žaludek. Za tohle půjdu do pekla. Jak jsem jen mohla. Třeba měl rodinu a já zabila otce od rodiny. Ale on by zabil Harryho.

Dveře do mého pokoje se začaly pomalu otevírat a pomalu se do pokoje dostávalo světlo z chodby.

''Jsi v pořádku?'' zachraptěl hlas ode dveří.

''Zabila jsem člověka. Už dva" sklopila jsem oči k zemi.

''Ale díky tomu jsi mě vždycky zachránila'' Harry si sedal ke mě a silně mě objal.

''Vzchop se. Zítra máme v plánu jednu návštěvu'' políbil mě Harry do vlasů.

''Koho?'' podívala jsem se na něj překvapeně.

''Mojí mamky'' zakřenil se a pak jsme si spolu lehli do mojí postele. Jen tak jsme leželi v objetí a bylo to tak moc příjemné, že jsem z toho usnula. Náročný den už skončil a tak je teď na řadě spánek.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 10. října 2016 v 15:42 | Reagovat

Boží díl a Gemma je na sto procent těhotná! <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama