31. Bojím se o ní

12. září 2016 v 21:49 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
*Harry*

''Tak co?'' stál jsem vedle Louise, který akorát ukončil hovor se svou sestrou.

''Řekla, že sem přijede a všechno si od nás poslechne. A až pak se rozhodne'' pousmál se na mě, ale mě tahle odpověď nestačila.

''Nemáme čas se zdržovat'' vyštěkl jsem a někdo mě chytil okolo ramen. Koukl jsem se na toho dotyčného a uviděl Niall, který se na mě usmíval a asi mě tím chtěl povzbudit.

''Sorry bro, ale tohle mi fakt nepomůže'' vydechl jsem nahlas a začal zase chodit po místnosti sem a tam. Sarah smích mi zněl v hlavě. Vzpomněl jsem si na to, jak se na mě mračí. Na to, jak je nesmělá a nebo jak je drzá. Je tak. Ani nevím, jak to popsat. Ta holka je vážně jiná, než ty děvky které jsem měl před ní. Vypadala tak nevinně a to se mi na ní líbí. Už od první chvíle, kdy jsem jí viděl, jak do jejich obýváku nesla to jídlo a skoro si mě ani nevšimla. Jak se bála sundat si to tričko a já jí ho neomaleně vytrhl z rukou. Jak krásně vzdychala, když jsem jí to dělal jazykem. Ukázala mi , že to s ní i po desátý je jako poprvé. Tuhle holku si tady chci ještě hodně dlouho udržet. Ale co, když už jsem o ní přišel? Ne na tohle nebudu myslet! Já jí najdu a toho hajzla zabiju.

''Už je tady'' běžel Louis ke dveřím, kde hned Lottii otevřel a objal ji. Stál jsem tam a čekal až se konečně se přivítají.

''Minuty jsou teď vzácný'' podíval jsem se symbolicky na hodinky na ruce. Louis jen mávl rukou a šel se posadit zase k pracovnímu stolu.

''Lottie potřebujeme po tobě jestli by jsi'' a v tom jsem zase přestal vnímat. Představoval jsem si Sarah, jak se na mě usmívá, jak si kouše svůj ret a jak vzdychá moje jméno. Kurva, kde jsi Sarah?

*Sarah*

Ležela jsem a poslouchala jestli neuslyším, že se vrací Zayn. Hrozně moc bych chtěla nějak dát vědět Harrymu nebo policii. Vypadnout odsud z tohohle sklepa. Cítím se ale tak bezmocně.

Telefon! Vzpomněla jsem si na telefon v kapse u mikiny. Zayn musí být totálně tupý, když si mého telefonu nevšiml.

Díky tomu, že mikina byla volnější, tak nebyl telefon v kapse vidět. Jenže také kvůli tomu, že jsem spoutaná, tak mám smůlu a do kapsy si rozhodně sáhnout nedokážu. Začala jsem rukama trhat i přes bolest, jakou mi dělaly provazy. Musí být možnost, jak se z toho dostanu. Po pár minutách zbytečné bolesti mi došlo, že nejsem v žádném filmu, kde se to povede všechno na první pokus. Mě se to nepovede ani na žádný další pokus. Realita je někdy dost krutá.

*Harry*

''Jde do toho vole!'' strkal do mého ramene pěstí Niall.

''Co?'' vzpamatoval jsem se.

''Lottie souhlasí'' stál Liam s Lottií mezi dveřmi a ukazoval, ať jdu za nimi. Vstal jsem a rychlými kroky jsem šel ven z baráku. Vlezl jsem do auta s Liamem. Niall jel ve svém aute a Lottie jela také sama ve svém autě. Louis zůstal v mém domě a snažil se ještě zkusit něco přes ty jeho programy.

**

Stáli jsme před Zaynovým domem a Lottie na náš ukázala palec, že už můžeme jet. Je tak odvážná.

Nevím kam jet. Nevím nic. Možná jen to, že Louis dal Lottie do ucha sluchátko a přes něj jsme s ní byli v kontaktu.

Seděli jsme asi hodinu v autě a Zayn pořád nikde.

''Tohle je zbytečný. Zbytečně tady ztrácíme čas'' hrábl jsem si rukou do vlasu a opřel hlavu o volant.

''Vyšel ze svého domu'' ozval se Liam zezadu auta. Rychle jsem zvedl hlavu a koukl na Liama. Měli jsme Lottii na hlasitý odposlech a tak jsme mohli slyšet všechno, co si řeknou.

''Ahoj, píchla jsem a potřebovala bych pomoc'' řekla něžně Lottie. Byla by z ní skvělá herečka.

''To je velmi nemilé. Tak ukažte slečno. Koukneme na to'' ozval se Zayna hlas. Jen slyšet jeho hlas a byl jsem rozzuřený.

''Jste velmi laskavý''

Pak bylo zase ticho a to mě znervózňovalo. Nahlas jsem dýchal a chytil se za spodní ret, se kterým jsem si nervózně hrál.

''A je to hotovo slečno. Nechtěla byste zajít na skleničku?'' ozval se Zaynův hlas a já se zamračil. Je to pořád stejný prase.

Celou dobu jsme poslouchali a byli připraveni se dostat do jeho domu. Potřebovali jsme jen, aby byl od domu co nejdál. Lottie ho zabavila a navrhla, aby zašla do nějakého baru. On s tím souhlasil.Sem tam byl oplzlý, ale to byl on vždycky.

Když už Lottie se Zaynem byli dostatečně daleko, tak jsme se vydali do jeho domu. Přísahám, že jsme prolezli každý kousek jeho debilního domu. Po Sarah nebyla žádná stopa. Tak kam ji sakra uklidil?!

Zayn se najednou ozval, že musí jít, protože má ještě něco na práci.

''Není tady'' zněl jsem tak zoufale.

''Musel jí schovat někam jinam'' uvažoval nahlas Liam.

''Ráda bych se s tebou ještě viděla'' řekla Lottie a já doufal, že Zayn nebude tak blbý a odpoví, že souhlasí. A taky, že ano. Dokonce jí i navrhl, že se můžou zítra sejít. A pak najednou své rozhodnutí změnil.

''Můžeš teď jet se mnou. Zdržím se vážně jen chvilku'' řekl Zayn.

''Jestli mohu'' odpověděla mu Lottie.


''Myslím, že máme štěstí'' usmál se na mě Niall.

''Doufám'' polkl jsem na sucho.

Moje doufání bylo k ničemu. Zayn si jel jen něco nakoupit. Nic víc. Idiot jeden debilní!

''Louisy, máš už něco?'' vstoupil jsem do domu a našel Louise u notebooku.

''Nic zatím nemám. Ale dej mi trochu času'' byl zabraný do své práce, že mu tohle říct trvalo dost dlouho.

''Lottie to zvládla na jedničku, ale nic. Nenašla se. Nevím kde je'' sedl jsem si vedle něj na gauč a koukal na nějaké kódy na obrazovce notebooku.

''Dělám na tom. Ona se najde. Věř mi'' konejšil mě.

*Sarah*

Uslyšela jsem kroky asi nějakou chodbou a pak cvakání zámků. Dveře se otevřely a v nich stál zase Zayn.

''Tak co máš nějaký plán na dnešek?'' promluvil ke mně. Koukla jsem se něj, jak ke mě přichází a potom jak si sedá vedle mě na matraci.

''Jo mám. Zabít tě'' usmála jsem se na něj.

''Neříkej, že se ti nelíbím'' přejel mi dlaní po jedné spoutané ruce.

''Hnusíš se mi'' zamračila jsem se na něj.

''Ale no tak ty slečno drsná. Já vím, že se ti líbím'' ďábelsky se na mě usmál a rukou jel přes břicho až do mého rozkroku. Rychle jsem dala nohy k sobě, aby se Zayn dál rukou nedostal. Nesouhlasně zamlaskal a sedl si na mě obkročmo.

''Slez ze mě ty špíno!'' zakřičela jsem na něj a jeho to očividně pobavilo.

''Dal bych si s tebou říct, ale bohužel jsem svojí holce věrný. Ale třeba se to někdy změní zlato'' zašeptal mi do ucha. On má holku?!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 13. září 2016 v 21:05 | Reagovat

Wow! Naprosto bombový!

2 rainorchid rainorchid | Web | 4. srpna 2017 v 22:22 | Reagovat

Blbosť! Celý čas je prasa, ide si na kavičku s holkou a zase je prasa a potom, že je svojej holke verný? Prosim ťa...

P.S.: sorry moc to prežívam  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama