03. Ty jsi ještě? Co?

17. srpna 2016 v 21:12 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
''C-co prosím?'' podívala jsem se na něj vyděšeně.

''Řekl jsem, že mě budeš poslouchat. Pokud ne, bude to potom horší'' zamračeně se na mě podíval a já chvilku váhala se sundáním mého trička. Viděla jsem, že pokud ho neposlechnu bude zle. Proto jsem si tričko přetáhla přes hlavu a pak ho k sobě zase přitiskla, abych si zakryla dekolt. Jenže on neváhal ani minutu, vytrhl mi ho z ruky a zahodil do rohu pokoje.

Seděla jsem tam a příšerně jsem se bála. Tohle jsem nechtěla. Proč jsem se jednoduše nezamkla ve svém pokoji? Udělala bych líp. Nebo proč jsem mu teď prostě neřekla ne? Mám z něj strach a zároveň nutkání ho poslouchat a dělat přesně to, co řekne.

Jenže pak se na scéně ukážou všechny mé myšlenky a já si v hlavě vytvářím ty nejhorší závěry. Jen jedno vím jistě. Neznám ho a proto s ním vůbec nechci spát. Chtěla jsem vážně něco říct a nebo křičet, ale asi by mi křik byl k hovnu, když jsme byli u něj v baráku, který byl tak nechutně obrovský. A stejně bych to přes ten zasraný knedlík v krku nezvládla.

''Teď kalhoty'' ukázal na moje džíny. Ale já zavrtěla hlavou na protest.

''Žádný, že nechceš. Jednou jsem tě sem vzal a ty si odmakáš co tvůj táta posral. Už si mě teď nasrala s tím tričkem. Tak nechtěj, aby to bylo ještě horší'' zavrčel na mě. Viděla jsem, jak Harryho oči začaly tmavnout a on se na mě mračil víc než před chvilkou. Bála jsem se ho a tak jsem si začala sundavat kalhoty. Protože mi to v sedě moc nešlo, tak jsem si stoupla. Už jsem měla rozepnutý knoflík i zip, ale najednou do mě Harry strčil já ležela zase zpět na posteli. Během nanosekundy ze mě strhl kalhoty a odhodil je na zem. Cítila jsem se dost nepříjemně a proto jsem si sedla na postel a kolena si dala k bradě, abych se alespoň nějak zakryla.

''Já'' promluvila jsem. Promluvila. Spíš jsem zašeptala. On se na mě podíval s nechápavým výrazem a čekal až budu pokračovat.

''Tohle. Já jsem ještě ne.. Tohle je'' nemohla jsem ze sebe vyrazit, že jsem ještě s nikým nespala. Nebylo mi to možná ani trapné, ale všechny ty nervy ve mně,ze mě udělali malinkatou a on byl oproti mě velikánský.

''Neřikej mi, že jsi ještě panna?'' vykulil na mě oči.

''Ano'' odpověděla jsem raději nahlas a zřetelně, aby neměl nějaké kecy jako předtím. Rukama si vjel do svých vlasů a vypadalo to, jako kdyby si je chtěl všechny vyškubat. Po chvilce si ke mně klekl na postel a pousmál se na mě.

''Kolik ti je?'' zeptal se.

''Devatenáct'' špitla jsem.

''A jsi panna. Tohle se jen tak nevidí. Nejsi jako ty čubky, které se okolo mě motají'' řekl a zašklebil se na mě. Koukala jsem na něj a nevěděla co odpovědět. Chvilku na mě koukal a pak promluvil.

''Jsi čekala na toho pravého?'' nadzvedl jedno své obočí

''Ano'' přikývla jsem. Je to možná klišé. Čekat na toho pravého, který se stejně nikdy pravým nestane. Jenže já jsem v to vždycky doufala. Cítila jsem, jak se mi chce brečet a za pár sekund jsem měla plné oči slz.

''Vážně teď brečíš?'' chytil mi ruce. Trochu se mi třásly, ale díky tomu, že mi je držel to nebylo tak vidět.

Začala jsem se trochu uvolňovat. Pozorovala jsem, jak mi drží ruce. Moje slzy ustávaly a já se přestávala i klepat.

''Kurva'' pustil moje ruce Harry. V tu chvíli jsem nechápala o co jde. Proč je najednou naštvaný. Harry rychle seskočil z postele a začal se oblékat. Možná jsem si nevědomky i trochu oddychla, když se na mě podíval, zavrtěl hlavou a pak odešel.

Fajn, tak tohle bylo divný. Nechápu, co se právě stalo. Odešel. Díky bohu.

''Kurva'' uslyšela jsem velkou ránu, která mě vyděsila. Cukla jsem sebou a pak jsem pomalu začala vylézat z postele. Moje nejisté kroky vedly k místě, odkud se ozvala ta rána.

Přede mnou se objevily střepy z bílé vázy. To udělal Harry?

''Ahh. Ukliď to. A pak se laskavě oblékni'' hodil po mě Harry smetáček s lopatkou a pak okolo mě prošel jakoby nic.

Poslechla jsem ho a uklidila jsem všechny střepy. Okamžitě jsem se pak šla obléknout. Tady já být nechci.

Můj pokoj byl sice dokonalým, ale cítila jsem se tu nesvá. Nebo možná nechtěná. A nebo rovnou oboje. Seděla jsem na posteli a přemýšlela jsem o svém životě. Vždycky byl na hovno. Proč bych si ho tedy neužila? Mohu teď žít v luxusu, i když tady budu jen uklízet. Nebo co po mě Harry vlastně bude chtít. Možná bych se ho na to mohla zeptat.

Znovu jsem vycházela ze svého pokoje a viděla jsem světlo dole. Nestihla jsem ani sejít schody a z nějaké místnosti najednou vyšel Harry.

''Noční procházky?'' zasmál se. Hned jsem věděla, že jsem se radši měla zamknout v pokoji. Jeho oči se leskly a jeho chůze nasvědčovala tomu, že není naprosto střízlivý.

''Jen jsem se tě chtěla na něco zeptat, ale necháme to na ráno'' začala jsem couvat.

''Ne neee. Jen se ptej. Taky se pak na něco zeptám'' zastavily mě jeho slova v chůzi.

''Fajn. Co tady budu muset dělat?'' mnula jsem si nervózně ruce.

''Uklízet? I když na to už někoho mám. No nevim. Prostě budeš tady. A teď se ptám já. Proč si sakra ještě panna?'' zamračil se při poslední větě.

''Nevím'' pokrčila jsme rameny.

''Komplikuješ tím situaci Sarah. Hrozně moc'' zavrtěl hlavou.

''Omlouvám se'' polkla jsem nasucho.

''Jo to bys měla'' vyrazil směrem ke mě. Myslela jsem, že řekne něco jako 'Není se za co omlouvat' nebo tak něco, ale on řekne tohle. To si dělá srandu.

''Radši jdeme spát'' strkal do mě rukou a tím mě tlačil nahoru do schodů.

''Dobrou'' rozloučil se se mnou a pak se na mě dlouze podíval. Nedokázala jsem od něj odtrhnout oči a tak jsme se na sebe jen koukali.

Nečekala jsem to, co Harry udělal. Vrhl se na mě a přitlačil mě na zeď. Líbal mě tak drsně a já jsem nemohla popadnout dech. Tohle jsem vážně nečekala. Sakra, ale umí perfektně líbat.

Moje tělo mě vůbec neposlouchalo. Ruce si přítahly Harryho blíž k mému tělu a pak mu vjely do vlasů. Tohle nesmí skončit. Jenže skončilo. Harry opustil můj osobní prostor.

''Alespoň něco'' olízl si Harry rty a pak odešel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carol-World Carol-World | Web | 17. srpna 2016 v 23:22 | Reagovat

Boží! Boží! Boží! Boží! <3

2 Carol-World Carol-World | Web | 17. srpna 2016 v 23:23 | Reagovat

Boží! Dokonalí! Perfektní! <3

3 moje-farby moje-farby | Web | 3. května 2017 v 12:54 | Reagovat

O_O  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama