Srpen 2016

29. Učíš se rychle

30. srpna 2016 v 15:52 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
''Pojedeme na střelnici. Jsou tam pro tebe lepší terče'' řekl Niall a zesílil muziku na maximum. Skoro mi to trhalo uši, ale ani jsem nepípla, protože při pohledu na Nialla, který si to dost užíval, jsem mu nechtěla kazit nadšení.

Dojeli jsem na místo, kde stál samotný jeden barák, který spíše vypadal jako nějaké skladiště. Když jsem vystoupila z auto ucítila jsem na sobě něčí pohled. Znáte takový ten nepříjemný pocit, že vás někdo sleduje? Tak teď ho právě mám a není mi to moc příjemné. Otočila jsem se za sebe, ale nikoho jsem neviděla, takže jsem asi spíš jen paranoidní. Hodila jsem tuhle blbost za hlavu a kráčela za Niallem dovnitř. Vevnitř za sklem seděl jeden stařík a něco tam šteloval na jedné ze zbraní.

''Ronny? Čus, máš tady nějaký novinky, se kterými bych si mohl pohrát?'' plácl si Niall se staříkem. Pouze jsem pozdravila a pak je nechala se bavit o zbraních. Tomu tématu vážně nerozumím a tak se nemělo cenu nějak zapojovat do jejich konverzace.

Rozhlížela se po střelnici a připadala jsem si, jako kdybych byla v nějakém filmu. Jako v FBI filmech střílí na střelnicích, tak přesně tak jsem se právě cítila. Drsně? No to asi ne. Jenže moje drsnost by stejně brzy klesla, protože mi Niall dal do rukou pistoli a řekl ať doplním zásobník. Koukala jsem na něj jako tele na nový vrata a hledala nějaký otvor, kam bych náboje zastrčila. Ale nic jsem nenašla. Zase jsem se na Nialla podívala a jemu na tváři pohrával úšklebek. Trochu mě to naštvalo, že ze mě děla blbce a ještě se mi posmívá. Pistoli jsem mu naštvaně vrátila. On jen chytil za spodek pistole a vytáhl zásobník, který mi podal. Chtěla jsem se praštit za to, jak jsem tupá, ale začala jsem se místo toho smát.

Niall mi zase vysvětlil, jak se tam náboje dávají a pak jsem to všechno zvládla sama. Jak natáhnou pistoli, už taky vím. Dokonce vím, i jak ji odjistit. Přišla jsem si už zkušenější, že jsem vše bez Niallovi další pomoci zvládla bez problémů. Začala jsem střílet na terč. Postupně mi ho Niall oddaloval a já měla čím dál tím větší problém se trefit. Strávili jsme tam snad dvě hodiny pouhým střílením. Terč jsem měla už na deseti metrech a konečně jsem se trefila skoro doprostřed.

''Učíš se rychle'' usmál se Niall a vyměnil mi pistoli. Dal mi nějakou malinkatou. Přišla mi spíš jako dětská, která se plní vodou.

''Walther PPK. Ženská pistole. Proto je tak malá'' ušklíbl se Niall a šel také střílet. Stála jsem tam sama s mini pistolkou v ruce. Chtěla jsem ze sebe dělat drsňačku a přitom jsem se s tím ani jednou netrefila do terče. Po chvíli jsem to vzdala a šla se posadit. Už mě z toho bolely ruce, nohy a hlava.

''To jsi nevydržela moc dlouho. Jednou jsme tu s Harrym byli asi čtyři hodiny a nechtěli jsem odejít, ale povinnosti volali. Dneska máme dodáv'' zarazil se.

''Práci. Jo máme večer ještě nějakou práci, takže tady můžeme být až do té doby'' pousmál se a zase ode mě odešel ke svému místu se zbraněmi. Přišlo mi divné, jak se zarazil. Nikdy mi neřeknou co přesně ten den mají za práci. Nazvou to prací a já netuším co dělají. Vozí drogy, zbraně a nebo prodávají nějaké holky? Holky jako jsem já? Zatřepala jsem hlavou a přestala myslet na to nejhorší. Tohle by snad Harry nedělal. Doufám...

''Když teda až do večera, tak až do večera'' zabrblala jsem si pro sebe a pak si od Nialla vzala zase normálně velikou pistoli. To PPKáčko mě vážně nebavilo. Sice je to ženská pistole, ale já si s ní přijdu jako idiot.

''Glock je nejlepší já vím'' usmál se Niall a ukázal, že se tak jmenuje ta zbraň. Pokrčila jsem rameny, že se v tom stejně nevyznám. Snažila jsem se co nejlépe a co nejrychleji za sebou trefovat do terče. Měla jsem na uších sluchátka, takže jsem ani neslyšela, že na mě Niall volá. Musel mi poklepat na rameno. Měl štěstí, že jsem zrovna vypotřebovala zásobník, protože jinak bych ho asi na místě zastřelila díky tomu, jak jsem se ho lekla.

''Chci tě ještě naučit řídit. Ale nebude to nic těžkého. My bohatý máme vždycky automaty. Ale dneska jsem vzal auto se spojkou, takže nevím, jak ti to půjde. A taky by jsme se měli najíst. Já mám hlad jako prase'' chytil mě za ruku, jako kdybych byla malé dítě. Zamával na rozloučenou staříkovi jménem Ronny a odtáhl mě ven. Před autem mě pustil, strčil hlavu do zadních dveří a vytáhl tortillu. Vesele mi jednu podal a sám se pak začal ládovat. Začala jsem také jíst a musím uznat, že byla výborná. Ani jeden jsme nemluvili a cpali se tou dobrotou. Když jsme oba dojedli, tak se Niall posedil na místo spolujezdce. Obešla jsem auto se svěšenými rameny. Nechtělo se mi řídit. Měla jsem strach, že se něco stane. A najednou zase ten pocit, že mě někdo pozoruje. Nedalo mi to a otočila jsem se. Nečekaně za mnou zase nikdy nebyl. Asi bych měla vyhledat psychiatra. Nasedla jsem do auta a přestala si nalhávat, že mě někdo sleduje.

Ten kdo někdy v životě řídil auto, tak si vzpomene na to, jaký smrtící úkol byl se vůbec rozjet. Pomalu pouštět tu spojku a během toho zase pomalu přidávat plyn. Proč nemůžu jet s autem, co je automat? Hned to nejtěžší pro mě prosím. A přeřadit nebo rychle zastavit? Jedno slovo to vystihuje skvěle. Zlo!

''Myslím si, že se řídit asi nenaučím'' zafňukala jsem, když mi auto už po několikáté chcíplo při rozjezdu do kopce.

''Tyhle začátky jsou těžký, ale ty jsi vážně šikovná. Jde ti to skvěle'' povzbudil mě už po několikáté Niall a já si jen povzdychla. Jeho povzbuzení už nemělo takový účinek jako v začátcích mé jízdy.

''Zkus to naposled. Jen potřebujeme dojet domu. Je to asi pět kilometrů a cesta je lehká. Dělej jako kdybych tady nebyl'' opřel se hlavou o opěradlo na sedačce a dal nahlas písničky. Tentokrát už ne tak moc nahlas jako když řídil on, takže alespoň z toho se mi ulevilo. Začala jsem se snažit a když jsem viděla známí vjezd k Harrymu domu, byla jsem štěstím bez sebe. Zastavila jsem, zatáhla ručku, vypnula motor a vyndala kvalt. Snad jsem všechno udělala správně.

''Hezky. Ty si to pamatuješ, že jsem to říkal?'' poklepal mi Niall na rameno ve stylu, chválím tě.

''Pamatuju si radši všechno, protože nemám ráda, když mě pak lidi seřvou'' zašklebila jsme se na něj a vystoupila z auta.

''Měla jsi hodně těžký život před Harrym?'' zeptal se mě Niall opatrně, když jsme šli k Harryho dveřím.

''Táta většinou nebyl moc doma. Mámu od nás odešla. A sourozence si nepamatuji, protože šli do děcáku, když jsem byla malá'' trochu jsem cítila menší bolest u srdce, když jsem si na tohle vzpomněla.

''A táta tě sem vážně jen tak pustil?'' zavrtěl nechápavě Niall hlavou.

''Nechtěl, aby ho Harry zabil a tak mě sem poslal. Vlastně, když by ho Harry zabil, tak bych buď skončila v děcáku a nebo stejně tady, takže žádná změna'' zvedla jsem koutky do falešného úsměvu a Niall pokýval souhlasně hlavou.

''Ale neboj. Před Harrym tě pořádně pochválím, aby věděl co si sem přivedl'' objal mě a zalezl do Harryho pracovny/odpočívacího pokoje.

Vyšla jsem nahoru a koukla se do zrcadla. Na hlavě jsem měla modřinu a vypadala jsem hrozně. Jak to, že jsem si toho ráno nevšimla? Asi jsem byla díky Harrymu tak moc mimo, že mi o to jak vypadám nějak nešlo. Na stole mi voněla večeře. Byli to nějaké těstoviny a kuřecí plátek a okolo byla zeleninová obloha. S chutí jsem se do toho pustila a četla si u toho knížku. Byla jsem ráda, že už to bylo ohřáté a připravené. Harry je někdy, tak starostlivý a dokáže se o člověka postarat. Nechtělo se mi nést talíř dolů a tak jsem ho nechala na stole a řekla si, že ho odnesu ráno, až budu mít jistotu, že tu Harry nemá svoje kamarády.

Šla jsem se tedy umýt a pak si zalezla do teplé postele, kde jsem si začala číst. Začala mi být zima i přes to, že jsem byla přikrytá. Došla jsem si do šatny pro mikinu a tepláky. Vypadala jsem jako kdybych mrzla, ale bylo mi v tom příjemně. Na stole u talíře jsem si vzala telefon a našla tam zprávu.

Harry: Co děláš?

Já: Jdu si lehnout a číst si.

Harry: Očividně ani nevíš, že jsi doma sama.

Já: Vážně? To fakt nevím. Že bych si uspořádala nějakou párty? A v kolik přijedeš?

Harry: To ať tě ani nenapadne! Netuším v kolik dorazím, ale nečekej na mě. Už musím jít. Možná ještě napíšu. Zatím

Už jsem neodpověděla. Zjistila jsem, že se nad těmi zprávami usmívám, jako malé dítě, které dostane novou hračku.

Zase jsem si zalezla do postele s knížkou a telefon si zapnula do kapsy u mikiny. Měla jsem ho nastavený pouze na vibrace, abych když tak ucítila, že mi Harry napsal. Samozřejmě, jak to u mě bývá zvykem, tak jsem začala usínat. Nijak jsem se nechtěla překonávat a pokračovat ve čtení a tak jsem zhasla a šla spát.

*Harry*

Už byla asi jedna v noci, když jsem se vrátil domů. Chtěl jsem si zalézt do postele a spát, protože dnešní akce byla náročná.

Už u dveří jsem zjistil, že něco není v pořádku. Byly totiž otevřené. Hned jsem sáhnul ke svému pasu a vytáhnul pistoli. Vlezl jsem dovnitř, kde bylo naprosté ticho.

Sarah! Vzpomněl jsem si najednou a schody vybíhal snad po třech a více. Když jsem doběhl k jejímu pokoji, zjistil jsem, že jsou dveře otevřené. Hned jsem tam strčil hlavu, ale ona v posteli nebyla. Ona utekla. Na sucho jsem polkl a šel k její posteli, na které jsem viděl ležet vzkaz. Věděl jsem, že tam bude něco jako, že ji to mrzí, ale už to se mnou nemůže vydržet a proto odešla a ať ji nehledám.

Pomalu jsem ho vzal do rukou a rozsvítil lampičku na nočním stolku.

Příště si rozmysli s kým to hraješ.! Vzal jsem si tu tvojí čubku a nehodlám ji vrátit. Nehledej ji, protože ji nenajdeš. ONA TEĎ PATŘÍ MĚ. Sbohem sráči.

P.S. Pomsta je sladká, já vím.

Nevěřícně jsem koukal na cár papíru a sevřel se mi žaludek. On ji unesl? Svině jedna! Tohle mu neprojde. Já ho zabiju!

28. Sprcha

30. srpna 2016 v 15:34 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Probudilo mě hrozné teplo. Hned jak jsem otevřela oči, tak jsem hledala ten zdroj toho horka. Byl to Harry, který mě u sebe měl přimáčklou. Držel mě, jako kdyby se bál, že uteču. Byl jen v boxerkách a jeho vlasy byly rozházené všude po jeho obličeji. Nevypadal vůbec špatně. On je sexy, i když spí.

Pomalu jsem zvedala jeho ruku, kterou mě držel a začala se od něj odsouvat. Vydal ze sebe nějaký zvuk a otočil se na druhý bok. Trochu se mi ulevilo, když pokračoval ve svém spánku. Bůh ví, v jaké náladě by se probudil.

Chtěla jsem si sundat všechno oblečení, ze kterého jsem se včera nedokázala už svléknout. Ale tričko, které jsem na sobě měla, nebylo moje. Bylo mi větší a vonělo po Harrym. Nejspíš je to Harryho tričko. Kalhoty jsem taky neměla. Byla jsem pouze ve svých kalhotkách. A aby to bylo všechno, tak jsem neměla ani podprsenku. Harry mě převlékal? A to jako kdy? Musela jsem tedy slušně vytuhnout. Zavrtěla jsem hlavou a tričko i s kalhotkami jsem si sundala. Vzala jsem si do ruky župan a vyrazila směr koupelna. Tady jsem se rozhodla, že si zalezu do sprchového koutu. Ten jsem totiž ještě nevyzkoušela.

Nechala jsem vodu stékat po mých vlasech a po celém těle až dolů. Bylo uvolňující tam jen tak stát a nechat se smáčet teplou vodou. Úplně jsem vypnula svět okolo mě. Ten blažený pocit se rozléval v mém nitru a já jsem svěsila hlavu k mému pravému ramenu. Něco tomu chybí. A v ten samí okamžik jsem na svém krku ucítila teplý dotyk. Neprotestovala jsem, protože se mi to líbilo.

''Jsi kouzelná, když si koušeš ret'' zašeptal mi Harry tiše do ucha. Neodpověděla jsem a nechávala se hýčkat jeho rty. Líbal mě od krku na rameno a zase zpátky. Proč nemůže být takový pořád?

Otočila jsem se k němu čelem a viděla, jak má už úplně mokré vlasy. Vypadal tak moc sexy, když byl mokrý a já si díky tomu zase zkousla ret. Roztomile se usmál až se mu udělaly ďolíčky. Nečekala jsem už ani minut a do jednoho ďolíčku jsem mu dala pusinku. Bylo to tak nečekané, že to ani sám Harry nečekal. Pohladil mě přitom po vlasech a nakonec spojil naše rty. Svými dlaněmi obkresloval linii mého těla a zastavil se u mého pozadí. Hladil mě po něm a někdy ho i stiskl.

''Chceš to?'' zeptal se a odtáhl se ode mě na délku paží. Nevěřícně jsem na něj koukala. Vážně se mě na to ptá? On se přece neptá, ale rovnou to udělá.

''Hodnému Harrymu nedokážu říct ne'' usmála jsem se po chvíli a přitáhla si ho k sobě. Neodpověděl mi, protože ani nemohl. Svými rty jsem se přisála na ty jeho. Naše jazyky se setkaly a hned se propojily. Dokonalost, kterou si musím užít naplno. Harry mi přejel nehty od zadku až k lopatce. Trochu jsem se zachvěla, jak ten jeho dotyk mnou vibroval. Tiše jsem zavzdychala Harrymu do polibku a on chytil jedno moje prso do své ruky. Začal si hrát s mojí bradavkou a ta během sekundy ztvrdla. Přesunul se i na druhou a zopakoval to. Díky tomuhle dotyku jsem začala vlhnout a Harry to sám brzy zjistil. Když se mě tam dotkl. Spokojeně si zamlaskal.

''Takhle to mám moc rád'' mrkl na mě a natlačil mě na zeď sprchového koutu. Narazila jsem tvrdě zády na zeď a Harry do mě přitom vsunul dva prsty. Začala jsem ho tahat za vlasy a chtěla jsem tak moc zavřít oči. A proto jsem je taky zavřela. Čekala jsem, jak mě Harry pleskne přes zadek, ale nic. Takže jsem oči nechala zavřené a nechala se od Harryho uspokojovat. Podbříškem mi snad projížděla elektřina a já se neubránila hlasitému vzdychání. Věděla jsem, že to přijde brzy a nijak jsem proti tomu neprotestovala. Harrymu jsem jednou rukou tahala za vlasy a druhou jsem zarývala nehty do jeho ramene. Přistála mi facka na zadku a já hned na to uvnitř mě explodovala. Zaklonila jsem hlavu a ani si neuvědomila, že skoro křičím.

''Ta facka byla za co?'' zeptal se mně Harry a já ze začátku vůbec netušila, proč mě vlastně pleskl. Chvilku jsem to pořádně vydýchávala a až jsem byla schopná Harrymu odpovědět.

''Oči, já vím'' odpověděla jsem ještě trochu udýchaně.

''Chytrá holka'' políbil mě do vlasů.

''Teď já'' chtěla jsem si kleknout a udělat teď dobře zase Harrymu.

''Ne'' zavrtěl hlavou.

''Proč ne?'' povýtáhla jsem jedno obočí.

''Minule jsi to udělali a já pak musel odjet. Nebudeme to moc protahovat'' mezi tím co mluvil, mě vytáhl za boky trochu do vzduchu. Hned jsem si nohy omotala okolo Harryho pasu. Cítila jsem, jak moc je vzrušený, protože jsem jeho kamaráda měla přímo v mém rozkroku. Okamžitě jsem svojí rukou chytla Harryho penis a nastavila ho směrem na můj vchod. Harry se pousmál a pomalu pohnul pánví směrem ke mně. Pomalu do mě vnikal.

''Můžu zavřít oči?'' udělala jsem psí oči na Harryho.

''Dobře'' odpověděl a hned tvrdě přirazil. Zavřela jsem oči a vnímala každý jeho dotyk a pohyb. Harry zrychloval a oba jsme začali hlasitě vzdychat. Voda byla pořád puštěná a mě to přišlo, tak smyslné a dostávalo mě to do jiného světa.

''Sarah jsi tak.. O můj bože'' zaskučel mi Harry vedle ucha a já prostě musela otevřít oči. Koukla jsem se do těch jeho zelených oči, které měly roztomile zvětšené zorničky a vpíjely se do mě.

''Rychleji'' zavzdychala jsem a Harry mě poslechl.

Cítila jsem, jak se mi staví každý můj chloupek na těle a vím, že už se zase plním blahem.

''Harry'' vydechla jsem, když jsem se začala propadat do neznáma. Čelem jsem se opřela o to Harryho a on naposledy přirazil, než se udělal taky. Stále jsem měla nohy omotané okolo jeho pasu a cítila jsem, jak jeho penis ve mě tepe. Zůstávali jsem spolu ještě dál spojení a pak když jsem se konečně vzpamatovala ze svého orgasmu, tak jsem Harryho zase začala líbat.

''Dal bych druhé kolo, ale už musím jít makat'' řekl smutně Harry a pustil mě na zem. Vymačkal si do ruky mýdlo, které potom začal po mě roztírat. Vážně mě právě myje? Bože tohle je tak intimní, ale líbí se mi to. Když jsem byla umytá, to samé jsem udělala i Harrymu. Sáhla jsem si na každý kousek jeho nahé kůže. Byla dokonalá, ale jen trochu poškozená od černého inkoustu. Jenže ty tetování ho dělali ještě víc sexy.

Harry se potom usušil a odešel do svého pokoje a později za klukama. Já jsem byla v klidu. Chodila jsem po pokoji jen v podprsence a kalhotkách. Zrovna jsem si rovnala oblečení, když někdo zaklepal na dveře.

''Minutku'' zakřičela jsem a letěla do šatny, kde jsem si našla nějaké volné šaty, spíš to bylo větší tričko. Zase jsem běžela ke dveřím a otevřela je.

''Takhle chceš jít cvičit? Asi ne hele'' luskl na mě prstem Niall, jako nějaká dámička. Zasmála jsem se tomu gestu a on mě mezím obešel a pak vlezl do mojí šatny. Když vyšel, tak po mě hodil džíny a volné tričko.

''Potom, jak hodně jsi řezala včera do toho pytle, máš dnešní trénink odpuštěný. Půjdeme jen střílet a můžeme zkusit i řízení'' koukal u toho do telefonu a chvilkami tam něco naťukával.

''Vždyť jsem včera nijak moc'' nechápala jsem a Niall mi skočil do řeči.

''Večer, ale jo'' zašklebil se.

''Jak o tom jako víš?'' zamračila jsem se.

''Třískla jsi dveřmi a letěla si do posilovny. Všem bylo jasný, že ta rudá barva ve tvém obličeje, je z nasrání. Šel jsem se tam potom s Harrym na tebe podívat. A ty jsi tam řezala do toho pytle, jak nějaký maniak. Šel z tebe strach a tak jsme radši taky odešli'' mrkl na mě a zase věnoval pozornost svému telefonu.

''Vy jste mě viděli?'' vykulila jsem na něj oči. On si v klidu uklidil telefon do kapsy a až potom mi odpověděl.

''Jo. Už to nebudeme řešit. Musí tě potom všechno bolet. Jdeš se učit střílet'' zajásal Niall a vyběhl z pokoje. Pomalu jsem za ním šla až ven, kde jsme došli k autu, do kterého jsme potom i nastoupili.

27. Rozdvojená osobnost

30. srpna 2016 v 15:33 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Nemá cenu mu odporovat. Trochu mě zabolela ta hlava, jak jsem ji měla položenou na stole. Trochu jsem uhnula hlavou, abych neležela přímo na tom bolavém místě. Harry mě pustil a pohladil po vlasech. Byla jsem si jistá, že dneska mohu zavřít oči. Moje vlasy byly totiž rozházené všude po mém obličeji, takže mi Harry do obličeje neviděl.

''Přijedou ještě kluci, takže nemáme moc času'' mluvil Harry spíše k sobě a já protočila očima.

''Protáčíš očima co?'' chytil mě za vlasy a zvedl mi tak hlavu.

''Vytáčí mě, že to děláš. Přijde mi to, jako kdyby jsi se mi vysmívala a to mě dokáže tak nasrat. Takže ti radím, abys to už vážně nedělala'' procedil Harry skrz zaťaté zuby.

''Abych si začala psát seznam'' koukla jsem se naštvaně na Harryho. Tepaly mu spánky a vypadalo to, jako kdyby měl za chvíli vybouchnout zlostí. Šel z něj strach. Už jsem viděla jednou Harry hodně naštvaného a dopadlo to tak, že mě tvrdě ojel v kuchyni. Popravdě nechci, aby to bolelo. Aby si na mě Harry vyléval zlost. Nechci být jeho boxovacím pytlem.

''Harry ne'' šeptla jsem. Nechápavě se na mě podíval a svou ruku z vlasů posunul na záda.

''Nechci, aby jsi si na mě vyléval zlost. Ono to potom bolí'' sklopila jsem oči na svoje ruce, položené na stole.

''Tak proč se chováš jako drsňačka, když si potom stěžuješ, že to bolí?'' vysmíval se mi Harry. Naštvalo mě to, že se najednou ke mně chová, jako nadržený prase. Před tím se choval jako hodný a normální kluk.

''Máš rozdvojenou osobnost. Není jednoduchý ti stíhat. A tohle zase vytáčí mě! Chováš se jako debil Harry. Tohle je nemožný. Být s tebou, je jako žít se dvěma osobami zároveň. Chvilku anděl a pak najednou ďábel. Jdi k psychiatrovi, ať ti napíše nějaké léky'' stáli jsme tam tváří v tvář a nastalo šílené ticho. Harry na mě koukal a jeho oči začaly tmavnout. Zase ty jeho zelené oči. Když tmavnou, tak to není asi dobře, řekla bych.

''Potřebujeme tam prostě zajet a srovnat to, protože by se to potom moh'' zarazil se Niall ve dveřích u jídelny. S Harrym jsme po něm střelili naše pohledy. Okamžitě tady i s ostatními vycouval ze dveří jídelny.

''Počkejte na mě v pracovně'' zavrčel Harry na kluky a pak se zase otočil na mě.

''Dneska na tebe už nemám chuť ani náladu, takže se laskavě někam zdekuj a nelez mi na oči'' řekl a odešel pryč. Stála jsem tam a oddychla si. Stejně jsem pociťovala vztek. Tak moc vzteku. Niall říkal, že to mám ze sebe vybít, když bude nejhůř.

Proběhla jsem chodbou ke dveřím a s velkým třísknutím jsem je za sebou zavřela. Rozeběhla jsem se do Harryho posilovny a během pár sekund už jsem měla na rukách nasazené tenké rukavice. Začala jsem do pytle mlátit a kopat. Už jsem nemohla, ale pořád jsem do pytle mlátila a nehodlala jsem přestat. Jenže vyčerpání na mě padlo a já si lehla zpocená a udýchaná na zem. Cítila jsem se jako přejetá válcem. Ležela jsem tam a rychle oddychovala. Myslela jsem, že za chvilku vyplivnu plíce. Ležela jsem tam hrozně dlouho, do doby než jsem zase začala dýchat v normálním tempu. Nohy a ruce mi ztěžkly a já se nemohla zvednout. Koukala jsem do stropu a chtělo se mi spát. Nemůžu přece spát tady. S námahou jsem se začala zvedat, ze začátku spíše plazit. Když jsem konečně stála na svých vratkých nohách, tak jsem vyrazila do domu. Všechno až na dlouhé schody bylo v pohodě. Ty jsem vyšlapávala snad hodinu. Dorazila jsem do svého pokoje, tak vyčerpaná, že jsem si bez nějakého převlékání lehla do postele a hned jsem usnula.

''Sarah?'' promluvil nějaký hlas a já byla nucena se probudit z příjemného spánku.

''Hmmff'' vydala jsem ze sebe zvuk nesouhlasu s tím, že mě někdo budí.

''Musím s tebou mluvit'' řekl chraplák a já se chtěla zvednout. Díky tomu, že mě hrozně všechno bolelo, tak to byl marný pokus. Musela jsem tedy dál ležet.

''Jak jsme spolu mluvili. Ty víš, jak jsme. Víš o co jde ne? Jen jsem ti jenom chtěl říct, že už jsem prostě takový. Někde mě něco naštve a pak se prostě chovám, tak jak se chovám. Nechci, aby jsi se mě kvůli tomu bála'' mluvil a vypadalo to, že nehodlá se svým proslovem přestat.

''Tak si to přestaň vybíjet na mě'' skočila jsem mu do řeči.

''Bojíš se mě hodně?'' zašeptal do ticha mého pokoje.

''Někdy jo'' odpověděla jsem mu ospale. Ucítila jsem, jak se najednou postel trochu prohnula, jak si na ní nejspíše lehl. Nemohla jsem se pohnout a tak jsem tam prostě dál ležela. Ležela jsem na zádech a ucítila jeho ruku na mém břiše. Pomalu mě po něm hladil a já cítila jeho teplý dech na mé tváři.

''Já bych tě nikdy neuhodil nebo tak'' řekl smutně.

''Harry jsem unavená. Zapomeneme na tu nesmyslnou hádku'' zívla jsem a začala usínat. Harry mi ještě něco řekl, ale to už moje hlava nechtěla zpracovat. Jediné, co ještě zvládla, že poznala, jak mě silně objal.

26. Drž se

30. srpna 2016 v 15:32 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Prsty jsem se chytila sedačky a zavřela oči, když Liam jel nějakou užší silnicí. Rychlost auta byla tak zběsilá, že jsem se málem počůrala.

''Měla bys otevřít oči nebo ti potom bude špatně'' pohladil mě Liam po ruce.

''Drž ten volant'' vyjekla jsem a on se zasmál a položil ruku zpět na volant. Po chvilce jsem se začala uvolňovat, ale pořád jsem byla co nejvíce zavrtaná v sedačce.

''Děláš pokroky. Pamatuju si, že když jel se mnou poprvé Niall, tak oči otevřel až na konci cesty. A taky říkal, že už se mnou nikdy nepojede'' začal se smát a já se jen uchechtla. Moc do smíchu mi totiž nebylo. A Nialla naprosto chápu.

''Jak si sakra mohl udělat řidičák?!'' chytila jsem se držadla na dveřích.

''Jak dlouho už řídíš?'' zeptala jsem se ho.

''Asi tak tři roky, každý den alespoň pět hodin denně. Auta jsou můj život'' odpovídal a sledoval vozovku. Tvůj život, ale moje smrt.

''Jak jste se s Harrym poznali?'' nedalo mi to. Harry doma nemá žádné fotky, takže o něm vlastně nevím nic. Jo, má vlastně sestru. Jak se ale vůbec dostal k tomu, že je z něj teď mafián? Doopravdy o něm vůbec nic nevím.

''To je na delší dobu a nevím jestli by Harry chtěl, abych ti to říkal'' smutně se na mě podíval a pak se zase podíval na silnici.

''Ty se ho snad bojíš? Dělej, prosím'' zamrkala jsem na něj, když se na mě znova podíval.

''Harry s náma chodil do školy, pak jsme se rozhodli jít jiným směrem než ostatní a tadá.. Koukni jak se nám daří'' lusknul prstem.

''Aha. A Harryho rodiče na to reagují jak?'' ptala jsem se dál.

''To už je vedlejší a taky Harryho věc'' nasadil vážnou tvář. Očividně už se asi mám přestat ptát.

Díky této malé konverzaci s Liamem, jsem se trochu uklidnila a dokonce jsem si jízdu začala i užívat.

''Víš co je driftování?'' loktem se opíral o okénko, podpíral si dlaní bradu a prstem si přejížděl od tváře až ke spodní čelisti.

''To je takový to, jak se točíš na jednom místě dokola ne?'' zkusila jsem to. Jednou jsem to někde viděla, ale asi jenom v televizi. Doma jsme kvůli exekucím televizi neměli a tak jsem to viděla v jedné hospodě, kde jsem vypomáhala, abych si alespoň něco vydělala.

''No to je ono'' začal se smát mému vysvětlení.

''Chceš to ukázat?'' koukal na mě a jeho oči mu zářily nadšením.

''A můžu si vystoupit?'' zkusila jsem to na něj. Vážně dneska nehodlám umřít.

''Prosím tebe, to nic není'' vrtěl hlavou Liam.

''Fajn, ale jestli mě zabiješ, tak si piš, že půjdeš do pekla'' vyhrožovala jsem mu.

''To půjdu stejně'' zamumlal si Liam. Radši jsem dělala, že jsem ho neslyšela.

Přijeli jsme na nějaké větší parkoviště a tam zastavili. Liam beze slova vystoupil z auta a pak odněkud přitáhl nějaký kužel. Nebo barel? Vůbec nevím, co to je. Postavil ho doprostřed parkoviště a pak se zase přemístil zpátky ke mě do auta. Podíval se na mě a já jsem se na oko usmála. Ve skutečnosti jsem byla podělaná až za ušima, ale bála jsem se to přiznat. Ruce jsem měla položené na okrajích sedačky a byla připravená do ní kdykoliv zase zarýt svoje nehty. Koukala jsem před sebe a najednou jsem na ruce ucítila Liamovu ruku. Koukla jsem se na něj a jeho výraz byl uklidňující. Vydechla jsem a přikývla, že může začít. Podívala jsem se zase před sebe a cítila, jak auto vyrazilo vpřed. Zatím je to v pohodě. Auto změnilo svůj směr a najednou se začalo otáčet okolo té věci, co přitáhl Liam. Chvilku jsem si myslela, že budu zvracet z toho neustálého točení jedním směrem.

''Vuhuuuu'' zařval Liam jak malé dítě.

''Páni'' vykřikla jsem. Začalo to být pro mě zábavou.

''Vidíš? Říkal jsem, že se není čeho bát'' hrál si dál Liam s autem. Od gum se kouřilo a Liam konečně usoudil, že do zničení mají už jen málo. Zastavil se a vystoupil z auta, odnesl barel a nakonec jsme zase vyrazili k Harryho domu.

''Bylo to super'' promluvila jsem k Liamovi, když už jsme jeli po příjezdové cestě.

''Tak až budeš umět řídit, tak si spolu můžeme zazávodit a třeba i zadriftovat'' vyplázl na mě jazyk a oba jsme šli do Harryho domu. Harry tady ještě auto nemá, takže doma není. Nehrozí mi žádný výprask. Díky bohu nebo bohužel? Ani nevím jestli se mi ta představa líbila nebo ne.

''Já musím jet. Tak si zalez do postele a odpočiň si. Zase někdy Sarah'' rozloučil se se mnou, když mě dovedl ke dveřím. Nakonec jsme si zamávali a on pak zmizel. Byla jsem sama, zase. Na samotu jsem si už tak nějak zvykla. Zajímalo by mě, co asi teď dělá táta. Jestli stále dál hraje a nebo se rozhodl, že začne nový život. Ale proč by mě tenhle člověk měl zajímat? Vždyť si mě vůbec nevážil. V ruce jsem držela jednu svou botu a praštila jsem s ní o zem. Idiot jeden debilní! Pane bože, proč mě on vždycky dokáže tak vytočit?! Je to jenom ubohý...

''Nemusíš s věcma tak třískat'' přetrhl niť mých myšlenek chraplavý hlas za mými zády. Harry už je doma? a jeho výraz byl neutrální.

''Sorry'' štěkla jsem, protože mě to docela naštvalo. Aby se taky neposral pan Dokonalý a všechno ovládající.

''Už se zase chováš takhle. Uvědom si, že mě máš poslouchat a ne na mě být drzá'' zvýšil mírně hlas, ale bylo na něm vidět, že se snaží krotit.

''Jo já vím, jsem teď ten tvůj majetek'' najednou jsem pociťovala k Harrymu nenávist, i když byl na mě poslední dobou hodný. Teď se ale choval jako arogantní vůl.

''Ty. Bože a já myslel, že jsi se konečně naučila poslouchat'' zatnul čelisti.

''Poslouchat? Ne! Nikdy nebudu poslouchat. Jsem osobnost, která se bude řídit jen podle sebe a ne podle toho, jak nějaký Styles řekne'' řvala jsem. Přišlo mi, že se začínáme hádat o blbostech, které ale mění můj život.

''Hele tohle je zbytečný'' dodala jsem už normálním a mávla nad tím vším rukou.

''Mávneš rukou a myslíš, že je všechno u konce? Ne, ještě tě dneska něco čeká kotě'' usmál se šibalsky Harry. Vážně má teď chuť na sex?

Hlasitě jsem vydechla a nepatrně zakroutila hlavou. Harry tomu pozornost rozhodně nevěnoval. A už mě držel za paži a táhl do jídelny.

''Opři se tady dlaněmi a rozkroč nohy'' zašeptal mi do ucha a já nic nedělala. Nechtěla jsem. Harry mě silně chytil zezadu na krku a přitlačil mi obličej na jídelní stůl.

''Rozkroč ty nohy'' procedil Harry skrz zaťaté zuby vedle mého ucha.

25. Koukneme na film?

30. srpna 2016 v 15:30 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Ležela jsem jen tak v posteli a koukala do telefonu. Příšerně jsem se nudila. Jenže Harry i Niall mi zakázali vstávat z postele, takže vůbec nevím co mám dělat. Nejspíš jsem v domě sama, protože kluci odešli. Nikdo mě tedy nemůže vidět, když vstanu. A když tak se vymluvím, že mám žízeň nebo hlad.

Vydala jsem se pokojem ke dveřím a pak po schodech dolů. Rovnou jsem si to zamířila do kuchyně.

''Víš, že nemáš vstávat?'' promluvil někdo za mnou a já se hrozně lekla.

''Nechtěl jsem tě vylekat. Myslel jsem, že jsi si mě všimla" usmál se kluk od Harryho. Už jsem ho viděla, ale tak nějak jsem zapomněla, jak se jmenoval? Liam!

''Nudila se" usmála jsem se na něj.

''Jo to chápu" přikývl. A najednou nastalo ticho. Připadala jsem si trochu trapně v tom tichu a tak jsem se otočila k lednici a otevřela ji. Pořád byla plná jídla, že jsem ani nevěděla, co si chci dát.

''Nechceš udělat třeba vajíčka?'' ozval se Liam.

''Jo to by bylo fajn" odstoupila jsem od ledničky a šla si sednout na TEN bar. Přejela jsem rukou po baru a vrátila se mi ta myšlenka s Harrym. Pousmála jsem se nad tím.

''Mám chtít vědět proč se tak uculuješ?'' zasmál se Liam.

''No radši ani ne" začervenala jsem se trochu.

''Je mi to jasný. Co budeš dneska dělat?'' otočil se zády ke mně a začal připravoval vajíčka.

''No mám ležet, takže nejspíš budu ležet" nakrčila jsem nos, protože se mi nechtělo ležet.

''Mohli by jsme třeba koukat na nějaký film. Co ty na to?'' otočil se ke mně a máchal varěckou v ruce.

''Jo to není špatný nápad" usmála jsem se a Liam už nandaval vajíčka na talíř.

''Ty nebudeš?'' zeptala jsem se, když nesl jenom jeden talíř.

''Já nemám hlad" podával mi talíř. Pokývala jsem hlavou a nabrala si první sousto.

''Ježiš to je výborný" mlaskala jsem a Liama to zřejmě potěšilo.

"Jdu vybrat nějaký film" mrkl na mě a vyrazil do obýváku.

Když jsem dojedla, tak jsem talíř položila na linku a rozhodla se, že k filmu ještě udělám popcorn. Naštěstí jsem si pamatovala, že popcorn je hned vedle skříňky s pečivem. Vyndala jsem sáček se sýrovým popcornem a strčila ho do mikrovlnky. Když byl hotový, přesypala jsem ho do velké misky a šla do obýváku. Liam už seděl na gauči a čekal na mě.

''Popcorn je dobrý nápad" zvedl na mě palec, když viděl, že nesu popcorn.

Posadila jsem se vedle něj a Liam pustil nějaký film.

''Co to je?'' zeptala jsem se a dala si do pusy popcorn.

''Rychle a zběsile" usmál se Liam a pak jsme celou dobu už jen jedli popcorn a koukali na film. Sem tam Liam prohodil něco o autě, ve kterém právě Paul Walker jel.

''Máš někdy takový pocit, že jsi v tom filmu?'' zeptala jsem se, když film skončil.

''A víš, že někdy jo" zasmál se Liam a podíval se na svůj telefon.

''Víš, jak by to bylo hustý, kdybych uměla jezdit jako oni?'' vykulila jsem nadšeně oči.

''Řídit tě naučí Niall. Niall je takový pan hodný učitel. Ale jestli se chceš projet, tak bych tě mohl svézt. Jen musíš dát Harrymu vědět, aby nebyl naštvaný jako ráno, když si byla s Niallem" vstal a vzal prázdnou mísu od popcornu do kuchyně. Šla jsem do svého pokoje. Hlava už mě nebolala, takže jsem si přišla, jako kdyby se dneska vůbec nic zvláštního nestalo. Popadla jsem telefon a hned psala Harrymu.

Já: Prosím, že mě Liam může svést v autě. Jenom malá projížďka. Prosím

Harry: Znám ty jeho malý projížďky. Připoutej se hned, jak nastoupíš do auta!

Já: Takže můžu jet?

Harry: Jo, ale za dvě hodiny už buď zpátky!

Já: No jo tati...

Harry: Hodná holka. Pokud to tak nebude, tak tě postrestám

Já: Tak to nevím jestli se mám vrátit včas. A nebo jestli chci potrestat

Harry: To už je jen na tobě Sarah

Harry: Vzkaž Liamovi, ať se krotí a nehraje si na Paula Walker

Já: O.K. Zatím a děkuju

Harry už mi nic neodpověděl. Během psaní si s ním, jsem se oblékala. A tak jsem teď rovnou mohla jít za Liamem dolů.

''Můžeme" skákala jsem ze schodů celá natěšená.

''Harry to vážně povolil jo?'' vypadal, jako kdyby tomu nevěřil.

''Ale prý se máš krotit a nehrát si na Paula Walkera" vzkázala jsem Harryho připomínku a obouvala si tenisky.

''Už jsem si myslel, že to Harry povolil jen tak. Ach ten Harry" vrtěl s úsměvem hlavou a vyšel ven. Vydal se k jednomu z aut, odemkl ho a já si sedla na místo spolujezdce.

''Tohle je můj mazlík" pohladil Liam volant. Tohle bylo trochu divný.

''A co to je za auto?'' zeptala jsem se. Liam se na mě podíval jako n idiota. A já si tak díky tomu vážně přišla. Nikdy jsem se o auta ale nezajímala.

''Tohle je přece Subaru Impeza" koukl na mě, jako kdyby to snad bylo nad slunce jasné.

''Já se v tom moc nevyznám" zvedla jsem ruce na svojí obranu.

''Tak jedem?'' koukl se na mě se šťastným výrazem a během chvilku až jsme rychle couvali. Liam něco udělal a auto sebou trochu trhlo. Otočilo se předkem o 180 stupňů. Asi už tuším proč mi Harry říkal, abych se připoutala.

24. Už to neřeš

30. srpna 2016 v 15:28 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
''Jdi do háje!'' zakřičela jsem, ale on už stál úplně u mě a koukal se na mě těma jeho nadrženýma očima.

''Kočička vrčí'' pohladil mě po tváři a já hlavou ucukla. Trochu zamlaskal, aby naznačil, že tohle dělat nemám.

''Nech mě být prosím'' zakňučela jsem.

''Ale no tak. Bude se ti to líbit. Už od první chvíle tě chci a ty určitě chceš mě'' oblízl si mlsně rty. Znechuceně jsem nad tím zkřivila obličej.

''Harry udělal dobře, že si tě sem přivedl'' mrkl na mě a mě se chtělo zvracet z toho, jak byl pro mě nechutným.

''Mohla bys teď od Harryho odejít a jít ke mně. Tam by jsme měli soukromí'' chytil mě za rameno.

''Nechci'' odsekla jsem.

''Nechceš? Ale to mě nezajímá kotě'' mrkl na mě.

''Jsi odpornej!'' procedila jsem skrz zuby. Zatnula jsem pěsti a doufala v to, že Niallův dnešní první trénink nebyl k ničemu. Pěst mi vyletěla k jeho obličeji a zasáhla jsem ho přímo do nosu. Chytil se za něj a odstoupil ode mě.

''Krávo blbá. Děláš si ze mě prdel?'' zaskučel a já viděla, že mu dokonce teče i krev.

Trefa Sarah! Byla jsem na sebe pyšná. Ale teď na radování není čas. Rychle jsem se rozeběhla ke dveřím. Už jsem je měla pootevřené a viděla jsem, že Harry jde do schodů. Zvedl hlavu a podíval se na mě. Jeho úsměv mu rychle z tváře zmizel, když viděl můj výraz. Už jsem chtěla vykročit z pokoje a běžet za Harrym, ale najednou do mě zezadu někdo strčil a já si dala hlavou o dveře. Sesunula jsem se na zem a viděla, jak se Harry rozeběhl mým směrem. Než ke mě ale doběhl, měla jsem před očima tmu.

**

Pomalu jsem otevírala oči a hrozně mě bolela hlava. Chytla jsem se toho místa a palčivá bolest mnou projela, jako kdyby do mě bodali nožem. Sykla jsem bolestí a rozhlédla se pomalu po pokoji. Ležela jsem ve svém pokoji. Díky bohu. Na nočním stolku jsem si všimla vzkazu.

Nezvedej se. Jen mi okamžitě napiš, že už jsi vzhůru. -H

Popadla jsem telefon ze stolku a rychle napsala Harrymu zprávu.

Já: Už jsem vzhůru

Harry: Nezvedej se. Hned tam za tebou přijdu.

Zase jsem telefon položila a čekala až Harry přijde. Asi po pěti minutách se otevřely dveře a do nich vstoupil Harry se sklenicí džusu v ruce.

''Jak ti je?'' sedl si na kraj postel.

''Bolí mě příšerně hlava'' odpověděla jsem.

''Taky jsi se pěkně o ty dveře řachla'' zasmál se a já si vzpomněla na to, co se stalo.

''Kde je?'' rychle jsem se posadila až se mi zamotala hlava.

''V klidu. Dostal menší nakládačku. I když ty jsi mu taky jednu natáhla, jak jsem viděl. Potom jsem si s ním trochu a pak nakonec jsem ho vyhodil'' pousmál se na mě a podával mi džus.

''Všechno kvůli mě'' sklopila jsem oči a usrkla džusu, který byl mimochodem výborný.

''Sral mě už delší dobu a konečně jsem měl důvod ho vyrazit'' zvedl mi hlavu a koukl mi do očí.

''Hmmm'' odpověděla jsem jen. Štvalo mě to, že kvůli mně ho musel propustit. Kdybych jsem se v tomhle domě neobjevila, tak by se to nikdy nestalo.

''Nedělej si s tím vůbec hlavu'' usmíval se na mě.

''Řekni mi jedno. Co ti přesně udělal?'' zatnul Harry čelisti, když to dořekl.

''Jen řekl, že když můžu dát tobě, tak mohu dát i jemu. Pak jsem ho praštila a chtěla utéct. To je asi všechno'' odpověděla jsem ve zkrácené verzi.

''Nic víc?'' pozvedl jedno obočí.

''Taky mi nabízel, ať jdu k němu'' napila jsem se zase džusu. Harry už mi neodpověděl. Koukal na mě a já zase na něj.

''Tohle mě mrzí'' řekl konečně po dlouhé odmlce.

''Co?'' nechápala jsem, co přesně ho mrzí.

''Že kvůli mně jsi musela projít tímhle'' prohrábl si vlasy.

''Ale zase jsem si mohla vyzkoušet dát někomu pěstí'' snažila jsem se odlehčit situaci. Harry se díky bohu s pokýváním hlavy zasmál.

''No nic. Musím jít dolu, protože jsou tu kluci. Ale Niall tě asi bude chtít vidět. Trošku vyšiloval, když jsem mu to řekl. Asi si tě hodně oblíbil '' vstal z postele a šel ke dveřím. Hned, jak je otevřel, tak se s Niallem srazil.

''Sorry kámo'' ťukl jemně pěstí Niall Harrymu do ramene.

''V poho. Musím jít vyřešit ten'' zarazil se Harry a koukl na mě.

''Já vím. Běž. Já si tady zatím pokecám se Sarah a pak za vámi přijdu'' plácl si s Harrym a potom šel ke mně. Harry se na mě ještě otočil a usmál. Pak zmizel a mezi tím se ke mě Niall posadil.

''Takže už jsi vyzkoušela sílu svojí pěsti jo?'' smál se Niall a já začala taky.

''Jak se u toho tvářil?'' zeptal se ještě.

''Držel se za nos. Vypadal jako že bude brečet'' zasmála jsem se a Niall nastavil pěst, abych jsme si spolu ťukli.

''Drsná holka. Ale on je idiot. Vždycky akorát měl kecy, ale nikdy bych neřekl, že by vážně něco zkusil' přestal se smát a nahodil vážný výraz. Neodpověděla jsem a zase našla záchranu v džusu, ze kterého jsem se napila.

''Štve mě, že kvůli mně musel odejít'' přiznala jsem.

''Sarah, tebe nemá co štvát, vždyť to byl debil. Poslední dobou si až moc věřil a stejně každou akci posral'' pokrčil Niall rameny a lehl si ke mně.

''Všechno bude v pohodě. Naučím tě pořádně střílet a ještě líp se prát a už se nikoho nebudeš muset bát'' mrkl na mě.

''Fajn' odpověděla jsem. Přemýšlela jsem nad tím, jak by to dopadlo kdybych Zaynovi jednu nevrazila. Stalo by se něco horšího?

''Nad čím přemýšlíš?'' pozoroval mě Niall.

''Nic konkrétního'' usmála jsem se.

''Nevěřím. Stoprocentně přemýšlíš nad Zaynem. Nemysli už na to. Je pryč. Už se nevrátí. A nic ti neudělí'' pohladil mě po ruce. Doufala jsem v to, že má pravdu.

23. První trénink

30. srpna 2016 v 15:27 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Koukala jsem zrovna do telefonu a hledala nějakou další písničku. Přiznávám, že už nemůžu a tak si chci trochu odpočinout. Do sluchátek mi nahlas začala hrát písnička, která byla výborná na běhání, protože měla skvělý rytmus. Už jsem se chystala, že zase vylezu na běhací pás, ale v periferním vidění jsem uviděla, že se otevírají dveře do posilovny. Otočila jsem se a uviděla Nialla. Vyndala jsem si sluchátka z uší a on mezi tím došel ke mně s velkým úsměvem.

"Jsem tě hledal a bál jsem se, že si utekla" prohlížel si mě.

"S tím běháním máš pravdu" zasmála jsem se.

''Rozehříváš se?'' prohlížel si mě. Asi jsem byla zase růžová a spocená. Díky tomu, jak si mě ještě prohlížel jsem se necítila moc příjemně. On byl tak upravený a já oproti němu byla jak spocený prase.

''Nudila jsem se'' napila jsem se vody.

''Tak jdeme na to, dokud jsi rozcvičená" pousmál se a z tašky vytáhnul nějaké rukavice. Byli to spíš jenom na ochradu kloubů. Pomohl mi je nasadit a pak přešel k velkému pytli.

''Zkus do toho praštit největší silou'' ukázal na zavěšený pytel. Přišlo mi to trochu trapný, ale naučit se to chci. Napřáhla jsem se a dala jsem největší ránu, která mi šla. Pytel se skoro ani nepohl. Koukla jsem se na Niall a viděla, že zadržuje smích.

''Opovaž se smát. Nikdy jsem tohle nedělala'' zaprskala jsem a koukla se na zem.

''Klid. Viděl jsem boxovat už i svojí holku, která si málem zlomila ruku. Takže na tom ještě nejsi tak špatně'' chytil pytel.

''Ty máš holku?'' nenápadně jsem se na něj podívala.

''Jo jo. Já nejsem jako Harry. Teda jestli chápeš" pousmál se.

''Jo v pohodě'' odpověděla jsem, ale trochu mě tohle mrzelo. Niall má holku a Harry je oproti němu nadržený prase.

''Víš co je, ale ironií?'' zasmál se a já nevěděla čemu se směje.

''Co?'' zavrtěla jsem hlavou, že mi to nedochází.

''Že chodím s Harryho ségrou" zasmál se zase a já na něj vykulila oči. On má Harry sestru? A ještě s ní chodí Niall? Tak tohle je fakt úlet.

"To si děláš prdel" valila jsem na něj svoje oči a se začal ještě víc smát. Nakonec jsem se smíchem k němu připojila.

''Tak pojď. Musíme s tebou něco udělat" šťouchnul do mě.

Chvilku mi tam vysvětloval, jak mám mít ruce a správně praštit. Smáli jsme se, když se mi to zase nepovedlo. A nakonec mě Niall začal chválit, ale vždycky to mělo nějaké ale. Třeba například takhle je to dobře, ale ten palec dej takhle.

''Teď už můžeš někomu pořádně napálit'' konstatoval Niall, když už můj trénink měl končit. Na odpoveď jsem se jen zasmála.

''Harry má práci a tak se ti teď asi stejně nebude věnovat. Nechtěla by jsi si jít zaběhat?'' zvedl oči od telefonu.

''Ty chceš, abych zkolabovala?'' zaksichtila jsem se na něj.

''Já ti to nějak zpestřím, ale musíš jít teď se mnou běhat'' roztomile se u toho na mě usmíval. Netušila jsem, jak se dá běhání zpetřit a ještě když se mi nechce. Ale zajímalo mě, co Niall vymyslel. Proto jsem tedy přikývla. Vesele zatleskal a hned se vydal ke dveřím. Ještě si vzal přes rameno nějakou tašku a pak už jen ukázal, ať jdu za ním.

''Nepoběžíme tak daleko neboj. Proběhneme to tudy a pak prostě poběžíme jednou lesní cestou. Na konci se sejdeme. Bež i hlavně svým tempem a pravidelně dýchej" choval se jak nějaký přísný učitel a já se trochu začala smát. On jen s úsměvem zakroutil hlavou a rozeběhl se. Ne zrovna moc ladným způsobem jsem se za ním rozeběhla, div jsem se nepřerazila. Když jsem si zvolila svoje tempo, tak jsem se snažila vypadat trochu líp. Nemyslím si, ale že běhám zrovna jako holky v těch filmech. Napadlo mě, že bych Nialla měla předběhnout. Proto jsem se tedy přidala. Při předbíhání jsem jsem mu zamávala. Niall se usmál a najednou přidal a začal běžet rychleji. Nechtěla jsem ztratit svoje vedení a tak jsem se snažila ze sebe dostat co nejvíc. Všechno ale marně. Niall utíkal snad sto kilometrovou rychlostí. Tak tohle asi nevyhraji. Niall už začal zpomalovat a nakonec se úplně zastavil. Doběhla jsem k němu a začala silně oddychovat.

''Tohle nedělej. Vždycky prohraješ'' hladil mě Niall po zádech, když jsem byla předkloněná a snažila se srovnat svůj dech.

''Ty mi teda dáváš. Jsem myslela, že mě necháš vyhrát'' odpověděla jsem už trochu v klidu. Niall mému komentáři nevěnoval pozornost a podal mi nějaké sluchátka. Vypadalo to, jak nějaká sluchátka do traktoru. Přijala jsem je a začala si je prohlížet. Na co tuhle blbost potřebuji? Pochopila jsem to, až když Niall vyndal z tašky pistoli.

''Další krok v tréninku. Dneska si můžeš zkusit, jak ti to půjde s pistolí'' usmál se a podal mi ji.

''Už jsi někdy střílela?'' přimhouřil na mě jedno oko. Myslím, že to jak jsem pistoli držela, mluvilo za všem. Držela jsem ji totiž mezi dvěma prsty a vypadalo to, jako kdybych se jí štítila.

''Spíš asi ne'' zasmál se a pistoli mi do rukou dal normálně. Chvilku mi říkal, že nesmím mířit na lidi pokud tedy nemám v úmyslu je zastřelit. Mám dávat bacha na prsty při natahování, abych si je neskřípla. A spoustu dalších věcí. Přišlo mi, že toho na mě chrlí nějak moc. Konečně, když skončil se svým poučováním, mi dovolil z pistole vystřelit.

''Na poprvé to není vůbec špatný'' řekl si Niall spíše pro sebe. Ještě párkrát jsem si vystřelila a byla jsem pochválena, že mi to jde. Moje ego díky tomu stoupalo výš a výš.

''Asi by už jsme se měli vrátit. Harry se po tobě shání'' koukal do telefonu a něco psal.

V tichosti jsme s Niallem vyrazili zpět do Harryho domu. Cestou jsme mezi sebou prohodili jen pár slov, které byly spíš pro vyplnění času. Před dveřmi jsme se rozloučili a dohodli se na to, že zase zítra budeme pokračovat v tréninku. Ale já jsem si prosadila, že budu v tréninku pokračovat jen pokud mě nebude nic bolet.

''Kde jsi ksakru jako byla?'' zakřičel na mě Harry, když jsem za sebou zavírala venkovní dveře.

''Trénink s Niallem'' odpověděla jsem tiše.

''A telefon jako nebereš? Myslela jsem si, že jsi utekla'' jeho chraplavý hlas byl tak vážný a jeho obličej dával jasně najevo, že je naštvaný. Chtěla jsem mu říct ať se uklidní a dá si pohov, ale on se otočil a nechal mě tam jen tak samotnou. Naštvaně jsem vyšlapávala po dvou schodech nahoru do mého pokoje a u toho jsem si rovnou sundavala tričko. V klidu jsem vešla do pokoje a chtěla si sundat podprsenku.

''Pokračuj'' promluvil najednou ke mě někdo. Trhla jsem sebou a koukla se za tím hlasam.

''Vypadni'' vyštěkla jsem na něj. Uvědomila jsem si, že stojím před ním bez trička a rychle jsem si hrudník zakryla tričkem, co jsem měla v ruce.

''Ale no tak, když můžeš dát Harrymu, tak můžeš dát i mě'' usmíval se na mě a pomalu se ke mě přibližoval.

22. Můj bože

30. srpna 2016 v 15:26 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Svým nahým tělem jsem se dotýkala jeho těla. Bylo tak příjemní cítit jeho nahou kůži na té mojí. Harry sjel rukama na můj zadek a zmáčkl ho. Díky tomu jsem vlhla víc. Neudržela jsem to a se zakloněním hlavy dozadu jsem zavzdychala. Chtěla jsem, aby měl Harry lepší přístup na můj hrudník. Svou ruku pomalu přesouval přes můj bok až na můj rozkrok. Hladil mě přes kalhotky a pak rukou zajel pod ně.

''Zase jsi tak krásně vlhká'' zašeptal oproti mojí kůži na krku. Usmála jsem se a svou ruku přesunula na jeho rozkrok.

''A ty zase nadržený'' řekla jsem svůdně a začala ho tam hladit.

''Co chceš abych teď udělal?'' odtáhl se ode mě a pozoroval mě. Trochu jsem zrudla, protože jsem se styděla říct, co po něm chci.

''Zapojil svůj jazyk'' zašeptala jsem a prstem ukázala na svůj rozkrok.

''A?'' skousl si provokativně ret.

''A taky svoje prsty'' zavřela jsem oči a už si chtěla užívat věci, co bude dělat.

''Prosím Hazz'' zaprosila jsem a ani jsem si neuvědomila, že jsem mu řekla Hazz. Ale očividně mu to nevadilo.

''Oči Sarah, oči'' napomenul mě klidně a já čekala, že mi hned přiletí facka na zadek, ale nic.

''Ty mě nepotrestáš'' koukla jsem překvapeně na něj.

''Byla jsi hodná a pro ti to teď prominu'' usmál se na mě, až se mu na tvářích udělaly roztomilé ďolíčky.

''Nemohla bych je mít prosím dneska zavřený?'' zkusila jsem to na něj.

''Teď se koukej, jak ti to budu dělat pusou a potom se domluvíme'' zazubil se na mě. Položil mě na záda a začal mi sundavat kalhotky, které hodil vedle postele. Kolena mi roztáhl více od sebe. Koukal mi do očí a svou hlavu zabořil do mého klína. Zavzdychala jsem, když se Harry dotkl mého citlivého místa jazykem.

''Harry'' zašeptala jsem a on se na mě usmál.

''Chceš to rychle a nebo pomalu?'' zašeptal. Nechápala jsem, co se s Harrym stalo, protože se ke mně choval hezky.

''Rychle prosím'' odpověděla jsem trochu zmatená jeho chováním.

Drsně nasál můj klitoris do svých úst a já mu díky tomu zatahala za vlasy. Nejdřív pohyboval jazykem líně a pomalu, protože mě chtěl mučit. Jenže já se nedala a přitlačila mu trochu víc hlavu do mého klína. Zašklebil se na mě a pak začal pořádně vykonávat dobrou práci. Koukala jsem na to, jak si mě vychutnává a kouká mi přitom do očí. Všechny moje vnitřnosti v těle se začaly stahovat a já začala rozkoší oddychovat víc a víc rychleji.

''Zavzdychej pro mě pořádně Sarah'' šeptl. Zase pokračoval v práci a přidal k tomu rovno i dva svoje prsty. Rychle s nimi pohyboval a já se uvolnila na maximum a začala nahlas vzdychat.

''Harry'' zakřičela jsem skoro, když jsem cítila tu známou energii v podbříšku.

''Drž to ještě chvilku'' fouk do mého klína. Zase pak pokračoval v mém uspokojování. Jak mám tenhle jeho rozkaz splnit? Kousala jsem se do rtu a snažila se to vyvrcholení co nejdelé držet.

''Teď" zašeptal a udělal něco, co mě poslalo přes hranu. Začala jsem se propadat do neznáma.

Začala jsem se znovu vracet do svého pokoje a už jsem rozeznávala i obrysy nábytku.

Harry ležel vedle mě a koukal na mě. Najednou jsem si přišla zase trapně a tak jsem se na něj jen usmívala.

''Dostává mě to do šílenství, když se koušeš do rtu a zatínáš nehty do matrace" přejel si jazykem přes spodní ret. Cítila jsem, jak se začínám trochu červenat.

''Chutnáš vážně výborně" olízl si i horní ret. Díky tomu jsem se začala červenat ještě víc.

''Ty se červenáš? Ale prosim tebe" zasmál se.

Normálně jsem se posadila na posteli a pomáhala Harrymu dostat jeho boxerky dolů. Ani na chvilku jsem nezaváhala a vzala Harryho penis do rukou a začala po něm jezdit nahoru a dolů.

''Teď zase já" olízla jsem ho od kořenu až ke špičce. Harry se usmál a pak zaklonil hlavu. Olízla jsem i špičku jeho penisu. Chvilku jsem si tak hrála a u toho používala i ruce. Podle Harryho vzdychání jsem poznala, že se mu to líbí. Rozhodla jsem, že je správná doba na to, abych si jeho penis dala do pusy. Zastrčila jsem ho co nejdál to šlo. Cítila jsem ho až v krku a díky tomu se začala trochu dusit. Nějak mě to netrápilo a začala jsem pohybovat hlavou. Během chviky už mě Harry držel za vlasy a pohyboval rychle svou pánví.

''Bože holka" vydechl a trochu mu přeskakoval hlas. Zase nechal práci na mě a já pokračovala v nejrychlejším tempu jaké jsem dokázala.

''Počkej" chtěl me zastavit Harry, ale já nepřestávala.

''Udělám se ti do pusy jestli nepřestaneš" vzdychla Harry, ale já ho stále ignorovala. Chci, aby se mi udělal do pusy.

''Sarah! Do prdele jo!'' skoro křičel. V ten samý okamžik jsem v puse ucítila teplou tekutinu a rychle ji polkla. Koukla jsem nevinně na Harryho a on se spokojeně usmíval.

''Asi mi budeš kouřit častěji'' zašeptal mi do ucha, když se ke mě naklonil.

Znovu jsem se začali líbat. Už jsem si lehala a čekala, že ho do mě konečně vnikne. Asi tak milimetr před mým vchodem se zastavil, protože mu začal zvonit telefon.

''To si ze mě někdo dělá vážně prdel!'' slezl naštvaně z postele.

''Co je kurva?'' vyštěkl a sedl si na kraj postele.

''Kdy? - Hmm, ale příště si to strč do prdele'' zakřičel a hovor ukončil.

''Moje jméno budeš muset křičet příště'' hodil telefonem zase na noční stolek. Udělalo to docela slušnou ránu, až se divím, že to ten telefon přežil.

''Proč?'' začala jsem si navlékala kalhotky.

''Mám teď nějakou práci'' byl tak naštvaný. Vzpomněla jsem si na včerejšek, když tady byla Emma. Nevěděla jsem jestli mu to mám říct nebo ne.

''Včera tady byla Emma'' špitla jsem a on se trochu zarazil, pak se na mě podíval a usmál se.

''Já vím a ty jsi se zachovala správně. Niall mi to říkal'' mrkl na mě a naposled mě políbil.

''Děkuju'' zeširoka jsem se usmála.

''Já děkuju tobě. Dneska si odvedla vážně dobrou práci'' chytil se ještě za rozkrok a upravil si ho, tak aby měl pohodlí. Otočil se a zmizel.

Seděla jsem na posteli a prohlížela si Harryho pokoj. Jen v kalhotkách jsem si lehla na Harryho polštář a nasála jeho charakteristickou vůni. Mohla bych to čuchat pořád.

''Ne!'' řekla jsem si pro sebe nahlas. Vylétla jsem z postele a oblékla si tričko. Nemůžu si hrát na to, jak jsme dokonalým párem. Nejsme. Musela jsem se uklidnit a tak jsem se rozhodla, že si zase půjdu zaběhat. Nejlepší odreagování je prostě běh.

21. Dobré ráno

30. srpna 2016 v 15:25 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
Svoje jakoby volno jsem zakončila zase tím, že jsem usnula. To není normální. Jsem tady pořád tak unavená a pořád bych jen spala. Za to může Harry a jeho nadrženost.

Zdál se mi sen, jak jsem držela pistoli v ruce a mířila s ní na Harryho, který se jen na mě koukal. Klepala se mi u toho hrozně ruka a najednou jsem vystřelila. Ale když jsem se koukla koho jsem to vlastně zabila, byl to můj otec. Rychle jsem sebou trhla a tím se probudila. Chvilku jsem se snažila zorientovat v mém pokoji a u toho jsem se snažila zklidnit i můj dech.

MacBook už jsem na posteli neměla. To znamená, že to nejspíše byl Harry. Koukla jsem na stolek na telefon a ten mi oznámil, že je tři čtvrtě na šest ráno. Jenže já už jsem byla vyspalá úplně maximálně a netušila jsem, co mám dělat. Číst se mi moc nechtělo, písničky nezabijou tak rychle čas a film nevím jaký pustit.

Najednou mě napadla menší blbost. Bylo mi jedno, že hlas v mé hlavě křičel ať to nedělám, protože to nemůže dopadnout dobře. Stejně jsem vylezla z postele a šla ke dveřím. Potichu jsem vylezla na chodbu, přeběhla k Harryho pokoji a potichu otevřela jeho dveře. Díky tomu, že bylo léto, tak už se malinko rozednívalo a já mohla vidět, kde přesně má Harry postel. Ležel tam a spokojeně oddychoval. Přiťapkala jsem k jeho posteli a pomalu vklouzla pod peřinu. Rychle sebou cukl a otevřel oči.

''Co tu kurva děláš?'' vyštěkl. Díky tomu jsem zkameněla. Věděla jsem, že to nemám dělat.

''Nemůžu už spát'' špitla jsem.

''Bože tohle nedělej'' projel si rukou vlasy. Zase jsem vylézala z postele a odcházela pryč. U dveří jsem se na něj otočila. Ležel už na břiše, hlavu měl v dlaních a prsty si mnul oči.

''Sorry'' vypadlo ze mě trochu ironicky. Harry po mě střelil pohledem a pak zakroutil hlavou, jako kdyby nechápal, o co tady jde. To vlastně ani já.

''Pojď sem'' poklepal na postel. Pomalu jsem se začala zase přibližovat k jeho posteli.

''Po ránu neumím být milý'' zachraptěl. Potom se na mě usmál a položil mi ruku na stehno.

''Kdy ty jsi milý Harry?'' koukla jsem se mu do očí a bála se reakce. Ale on se jenom v klidu usmál.

''To byla podpásovka. Ty taky nejsi někdy zrovna nejmilejší Sarah'' moje jméno vyslovil, tak svůdně. Úplně si s ním hrál.

''Díky tvému probuzení už neusnu'' zakňoural a protahoval se u toho. Pořádně jsem si ho prohlédla. Byl skoro nahý a to mě dostávalo do jiného světa. Chtěla bych, aby se mě dotýkal a líbal všude po mém těle.

''Víš, jak jsme se včera bavili v kuchyni?'' nadhodila jsem.

''Že bys křičela moje jméno?'' olízl si rty.

''Jo'' kousla jsem se do rtu.

''Chtěla bys ho křičet teď?'' pootevřel pusu a nedočkavě mě sledoval. Zakývala jsem hlavou.

''Jo chtěla'' řekla jsem radši ještě, aby náhodou nevznikl problém s kýváním hlavy.

''Chceš, abych ti to udělal tvrdě?'' jeho oči přímo zářily. Prudce jsem se po téhle jeho otázce nadechla a zavřela oči, abych uklidnila všechny hormony v sobě.

''Jo'' odpověděla jsem a oči stále neotevírala.

''Chceš před tím, abych ti to dělal pusou?'' zašeptal. Otevřela jsem oči a koukala na to, jak se na mě ďábelsky usmívá.

''Jo'' řekla jsem trochu víc nahlas, než jsem měla v plánu.

''Jak bych tě chutnal a ty by jsi měla ruce zamotané v mých vlasech?'' provokoval mě víc a víc.

''Ano Harry'' vydechla jsem.

''Prstil bych tě a u toho lízal. Ty by jsi se prohýbala v zádech, protože už by jsi se blížila k vrcholu'' kousal se do jeho rtu. Taky jsem měla chuť se do něj zakousnout a už ho nepustit.

''Prosím Harry'' zaprosila jsem ho. Harry mi u toho jezdil rukou po stehni a sem tam přejel po nahé kůži i nehty. Pouštělo mi to vibrace po celém těle.

''Pros víc'' zašeptal.

Vlezla jsem si obkročmo na Harryho klín a dávala mu malé pusinky na jeho spodní čelist a potom na tvář. Jeho ruce položil na moje záda a hladil mě po nich. Konečně se naše rty spojily. Místo nějakého pomalého a něžného líbaní jsem se začali dravě líbat. Spojily se i naše jazyky a hrály si spolu. Díky tomu, že jsem obkročmo seděla na Harryho rozkroku, tak jsem cítila, že se mu to líbí. Neudržela jsem se a začala pohybovat pánví a přejíždět tak po Harryho přirození. Jemně jsem vzdychala do našeho líbání a svými prsty jsem si hrála s Harryho vlasy.

Chytil za spodek mého trička a přetáhl mi ho přes hlavu. Podprsenku jsem na noc neměla a tak mě Harry hned za jedno prso chytil. Mačkal ho a dál mě líbal.

''Prosím'' zaprosila jsem znova do našeho polibku.

''Jsi šikovná holka'' koukl na mě.

20.Chceš to naučit?

30. srpna 2016 v 15:25 | •Dom• |  Mafiánský zmetek
''Co že?'' vykulila jsem na něj oči a on jen pokrčil rameny.

''Tak ať zase vypadne'' lehla jsem si do postele.

''Chce s tebou prý nutně mluvit'' vzdechl Niall.

''Ale já s ní ne'' zaksichtila jsem se.

''Soucítím s tebou'' usmál se na mě Niall. Svým prstem mi naznačoval, ať jdu za ním. Vstala jsem tedy z postele a šla za ním. Šla jsem po schodech a slyšela nějaké klapání. Byla to Emma a podupávala si nohou. Měla na sobě růžové upnuté šaty, doplněné o krémové lodičky. Vypadala jako barbie, ale teď už bohužel bez Kena. Usmála jsem se nad svým trapným vtipem, který mi ale vtipný v tuhle chvíli přišel. Stála jsem jí tváří v tvář. Svým výraz, jsem jí dávala jasně najevo, že mě nudí už jenom její přítomnost.

''Máš padáka'' zapištěla na mě. Její hlas byl tak nepříjemný a ještě když zakřičela? Moje uši chtěly spáchat sebevraždu.

''Jo jo'' odpověděla jsem ironicky a ona si stoupla těsně přede mně.

''Vím, že tady neuklízíš a ani nevaříš. Co tady teda chceš?'' dýchala mi do obličeje. Vsadím se, že užívá nějaký ten ústní parfém nebo co je to za blbost. Protože její dech voněl po jahodách.

''A ty?'' šťouchla jsem do ní.

''Hazzinka je můj a ty se jdi vycpat'' strčila do mě nazpět. Přísahám, že bych jí nejradši teď jednu natáhla. Byla ale tak moc ubohá, že by to bylo zbytečné namáhání.

''Hazzinka? Aha. Promiň, ale dokud tu budu moc být, tak tu budu. A ty mi nemáš co rozkazovat'' usmála jsem se na ní s povrchním výrazem.

''Jsem jeho'' začala tu její super pohádku.

''Snoubenka'' doplnila jsem její větu a napodobila jsem u toho její hlas.

''A já jsem zase snoubenka Toma Cruise'' mrkla jsem na ní.

''Hele Sarah. Chtěla jsem být hodná, ale se tvým přístupem, to prostě nejde'' stála mi už na noze. Jen jsem nohou trochu ucukla a jí se díky vysokým podpatkům zvrkla noha. Neudržela jsem se a zasmála se. Emma to ustála a už šla zase ke mně. V tom Niall si stoupl mezi nás dvě.

''Měla by jsi jet domu'' zavrčel Niall. Ten hlas, kterým právě mluvil, byl hrozně přísný a strašidelný. Koukla jsem se jestli to vážně řekl on. Měl zaťatou čelist a kdyby to šlo, tak by z jeho očí vystřelovaly blesky.

''Pff'' bylo jediné co Emma řekla. Pohodila svojí blonďatou hřívou a šla pryč. Ještě se na mě otočila a já na ní zamávala s úsměvem na tváři.

''Děvko'' řekla jen a zavřela za sebou dveře.

''Kdybych to alespoň trochu uměla, tak bych jí dala přes hubu'' zašeptala jsem si spíše pro sebe. Niall se na mě otočil a vypadal zase normálně nevinně.

''Chceš to naučit?'' jeho výraz byl, jako kdyby právě dostal štěně.

''Ty by jsi mě naučil se prát?'' vytáhla jsem obočí a smála se. Přišlo mi to hrozně směšné a ani nevím proč.

''Proč ne. Budeš se alespoň lépe bránit. Ale nesmíš to použít proti Harrymu'' pozvedl jeden koutek úst. Vypadalo to, jako kdyby přesně věděl, co tady děláme a že kdybych někdy mohla, tak jednu Harrymu vážně vrazím.

''A kde mě to chceš učit? A kdy? Můžu jen středu a neděli'' zesmutněla jsem.

''Harry to bez tebe dvě hodiny denně vydrží '' řekl jen a odcházel ven z baráku. Stála jsem a koukala kam jde. Ukázal na mě, ať jdu za ním a já jako ocásek za ním vyrazila. Šli jsme přes dvůr, který byl ještě víc plný aut. Asi kvůli tomu, že tady byli všichni ty lidi, co se Harrymu starají o dům. A také tady byli jeho kamarádi.

Došli jsme za pravou stranu baráku a tam stál další domek. Když Niall otevřel a rozsvítil, zjistila jsem, že je to posilovna. Dokonale vybavená posilovna.

''Tady bychom trénovali. Neboj všechno by bylo v klidu. Víš co jsem vždycky chtěl? Naučit holku se prát a střílet z pistole'' ukázal na mě palec.

''A naučíš mě i řídit auto?'' dala jsem ruce k sobě a naznačovala s nimi, že ho o to prosím.

''Jo!'' nastavil Niall ruku na mě a já pochopila, že si se mnou chce plácnout.

''Zítra začneme?'' usmál se.

''Jasně'' potvrdila jsem zakýváním hlavy. Niallovi začal zvonit telefon a on ho během pár sekund vytáhl z kapsy.

''Jo? - Byla no. - Už není no. - Zase jo? - Tak já tam přijedu no. - Jako teď hned jo? - Fajn no.'' odpovídal Niall do telefonu. Když to položil, začala jsem se smát.

''No, no, jo, no'' opakovala jsem to, co on pořád odpovídal.

''Ty jsi vážně holka, všimneš si všeho'' zasmál se.

''Problém je, že teď tu budeš muset být sama. Vím, že neutečeš. Mohla bys si zatím tady zkusit posilku. Nemusím tě zamykat ne? Neutečeš, že ne?'' povytáhl jedno obočí.

''Ne neboj. Hlavně jeď, abys neměl problém'' strkala jsem ho ze dveří.

''Jo to je pravda. Tak zítra Sarah'' obejmul mě a já tam stála jako prkno. Nečekala jsem, že mě obejme. Byl tak milý.

Když Niall odjel, zavřela jsem se v posilovně a začala si to tam prohlížet. Byl tam i přehrávač na hudbu. Takže první co bylo, že jsem si tam pustila písničky. Byly tam už nastavené nejspíše od Harryho. Na displeji se ukázalo Arctic Monkeys a musím uznat, že tahle písnička byla, ale byla hezká.

Začala jsem se protahovat a pak zkoušet všechny ty posilovací stroje. Přišlo mi to jako zábava. Nakonec jsem si, ale vlezla na běhací pás a bežela. Bavilo mě si nastavovat rychlost a snažit se ze sebe dostat co nejvíc.

Koukla jsem se, jak dlouho už běžím a byla to už skoro hodina a půl. To nějak rychle uteklo ne? Kdybych neměla takovou žízeň, tak klidně běhám dál. Při těch písničkách se běhalo příjemně.

Slezla jsem tedy, vypnula písničky a vydala se do Harryho domu. Koukla jsem ven a žádné auto ještě nepřibylo, takže Harry ještě doma není. Ani mi to nevadilo, protože jsem byla zpocená a celá červená z toho běhání. Musela jsem vypadat jako spařené prase.

Z ledničky jsem si vzala sodovku a pila. Ta žízeň byla obrovská. Obrovská jako tenhle nechutně obrovský barák.

Konečně tu žízeň uhasila až druhou minerálkou. Rozhodla jsem se pro teplou vanu a tak jsem se vydala do svého pokoje. Rovnou jsem si zalezla do koupelny, kde jsem ze sebe sundavala zpocené oblečení. Ležela jsem zase v té krásně vonící levanduli a pouštěla si u toho písničky na YouTube.

Celá voňavá jsem ležela na posteli s MacBookem na klíně a hledala nějaký film, co bych si mohla pustit. Vybrala jsem Hříšný tanec. Klasika je prostě klasika. Jenže díky tomu běhu jsem byla tak unavená, že jsem uprostřed filmu stejně usnula.